Když se drobný investor rozhoduje mezi dvěma dluhopisy, dívá se obvykle na kupón a na odvětví emitenta. Data z českého trhu ukazují, že nejsilnější rozdíl v tom, jak emise dopadly, leží jinde. Iniciativa Druhá ekonomická transformace projela insolvenční rejstřík spolu s prospekty schválenými Českou národní bankou a rozdělila české korporátní emise podle toho, jakou cestou se dostaly ke kupci. Podle kanálu prodeje vychází rozdíl v míře insolvencí sedminásobný.
Analýza pokrývá období od ledna 2012 do poloviny roku 2025 a téměř dva tisíce emisí s deklarovaným maximálním objemem 538 miliard korun. Víc než polovina z nich, 1 138 emisí, se prodávala mimo banky a licencované obchodníky s cennými papíry. Objemem jde přitom jen o zhruba 101 miliard, tedy pětinu trhu. Neregulovanou cestou se prodávají hlavně malé emise.
U emisí prodávaných regulovanou cestou skončila v insolvenci zhruba dvě procenta. U emisí prodávaných mimo ni každá sedmá, tedy 14 %. V penězích to vypadá podobně nepoměrně: z 23 miliard korun, které na tomto trhu skončily v insolvenci, připadá 14 miliard na neregulovanou distribuci, přestože ta tvoří jen pětinu objemu.
Kanál prodeje není příčina, je to síto
Z těch čísel neplyne, že by prodej přes web sám o sobě firmu položil. Plyne z nich, kdo se do které cesty dostane. Emitent, který má za sebou banku nebo obchodníka s cennými papíry, prošel schvalováním někoho, kdo za nabídku odpovídá svojí licencí a dohledem nad sebou. Emitent, který si kupce shání sám a platí za to provize, tímto sítem buď neprošel, nebo o něj nestál. Obojí je informace o něm.
Není to důvod odmítnout všechno, co se neprodává v bance. Je to důvod počítat s tím, že prověření, které v bance udělal někdo za vás, si u takové nabídky musíte odpracovat sami.
Schválený prospekt není prověřená firma
Prospekt je dokument, který emitent u veřejné nabídky nad zákonnou hranicí předkládá České národní bance ke schválení. Právě to slovo schválení stojí za většinou nedorozumění na tomto trhu. Tři dvojice pojmů se přitom pletou nejčastěji a každá z nich stojí jinak.
- Schválený prospekt znamená, že ČNB zkontrolovala úplnost údajů v dokumentu. Prověřená firma to neznamená. ČNB při schvalování neposuzuje hospodářské výsledky ani finanční situaci emitenta a schválením nezaručuje jeho budoucí ziskovost ani schopnost dluhopis splatit.
- Regulovaná distribuce znamená, že za nabídku odpovídá subjekt s licencí, který má nad sebou dohled. Zaručenou návratnost neznamená. Dvě procenta emisí v insolvenci nejsou nula a banka ani obchodník za splacení dluhopisu neručí.
- Dohled nad distributorem a dohled nad emisí jsou dvě různé věci. U podlimitních emisí, které se obejdou bez prospektu, nedohlíží ČNB na emitenta ani na emisi vůbec. Podle novely zákona o dluhopisech č. 119/2020 Sb. to emitent musí sám uvést v emisních podmínkách.
Prakticky z toho plyne, že věta o prospektu schváleném ČNB v prodejním materiálu neříká o bonitě emitenta nic. Bonita je schopnost firmy své závazky splatit, a tu ukazuje účetní závěrka, struktura zajištění a účel, na který si firma peníze půjčuje.
Co si u nabídky ověřit
- Kdo vám dluhopis prodává. Banka nebo obchodník s cennými papíry s licencí ČNB, nebo přímo emitent či jeho provizní prodejce.
- Zda k emisi existuje prospekt schválený ČNB, a zároveň to, že jeho schválení není hodnocením firmy.
- Co říkají emisní podmínky o dohledu. Musí v nich stát, zda a v jakém rozsahu ČNB nad emisí a nad emitentem dohled vykonává.
- Účetní závěrky emitenta ve sbírce listin. Firma, která je roky nezveřejnila, o sobě říká dost.
- Zajištění. Zástava nemovitosti, ručení mateřské společnosti, nebo nic z toho.
- Na co peníze jdou. Splátka staršího dluhu je jiný příběh než projekt, který má vlastní příjmy.
Sedminásobek není verdikt nad dluhopisy jako nástrojem. Emise distribuované bankami a obchodníky v téhle statistice selhávají zřídka. Je to spíš mapa toho, kde se na českém trhu koncentrují firmy, kterým nikdo jiný půjčit nechtěl, a kde tedy práci s prověřením nikdo neudělal za vás.
