Hranice, pod kterou smí firma nabídnout dluhopisy veřejnosti bez prospektu, se letos v červnu zvedla na dvanáctinásobek. Do 5. června 2026 to byl 1 milion eur, při kurzu kolem 24 Kč za euro tedy zhruba 24 milionů korun. Od té chvíle je to 12 milionů eur, přibližně 290 milionů korun. Prakticky to znamená, že i podstatně větší emise se k drobnému investorovi dostane bez dokumentu, který by procházel Českou národní bankou.
Změnu přinesl evropský Listing Act, tedy balík úprav nařízení o prospektu. Členským státům nechal na výběr mezi hranicí 5 a 12 milionů eur. Kdo si do 5. června 2026 nevybral vlastní nižší číslo, tomu platí přímo účinné evropské nařízení v plné výši. Česko si nevybralo, protože novela, která to měla udělat, je pořád ve Sněmovně.
Prospekt není razítko kvality
Tady je potřeba oddělit dvě věci, které se běžně pletou dohromady. Prospekt je zveřejňovací dokument popisující emitenta, cenný papír a rizika. Česká národní banka ho schvaluje, ale schvaluje ho jako úplný a srozumitelný, ne jako dobrý. Nezkoumá, jestli firma bude mít na výplatu, a nedává k emisi žádné doporučení.
- Prospekt: zveřejňovací dokument pro veřejnou nabídku nad limitem. Schvaluje ho Česká národní banka, a to jen z hlediska úplnosti a srozumitelnosti. O bonitě firmy neříká nic.
- Emisní podmínky: smluvní pravidla konkrétní emise. Výnos, splatnost, zajištění, podřízenost a co se stane při nesplacení. Neschvaluje je nikdo a platí vždycky, i u emise, která žádný prospekt nemá.
- Praktický rozdíl: prospekt vám řekne, co o sobě firma musí prozradit. Emisní podmínky vám řeknou, na co máte nárok, když se něco pokazí.
- Jak spolu souvisí: prospekt emisní podmínky obsahuje nebo na ně odkazuje. Když prospekt není, emisní podmínky nezmizí. Jen si o ně musíte říct sami.
Vyšší hranice tedy nic neubrala z toho, co si o emisi můžete přečíst. Ubrala z toho, co vám musí někdo předložit sám od sebe. U emise pod limitem je na vás, abyste si emisní podmínky vyžádali a přečetli je celé dřív, než pošlete peníze.
Co chystá česká novela
Vládní návrh, vedený ve Sněmovně jako tisk 143, míří pod evropský strop. Chce hranici pro nabídku bez jakéhokoli dokumentu vrátit na 5 milionů eur, tedy zhruba 120 milionů korun, a pro pásmo mezi 1 a 5 miliony zavést nový emisní dokument. Ten má obsahovat klíčové informace o emitentovi, cenných papírech a rizicích, tedy zkrácenou obdobu prospektu. Součástí má být povinné upozornění, že Česká národní banka finanční zdraví emitenta neposuzovala.
Limit se přitom nepočítá na jednu emisi, ale na emitenta za posledních dvanáct měsíců a napříč celou Evropskou unií. Firma ho nemůže obejít tím, že nabídku rozdělí na několik menších tranší. Vláda návrh předložila 25. března 2026 a prvním čtením prošel 14. července 2026. K 2. září 2026 je stále ve výborech a Sněmovna se k němu může vrátit od 13. září 2026. Do té doby platí evropských 12 milionů eur.
Na co se dívat u emise bez prospektu
- Emisní podmínky celé, ne jen shrnutí v prezentaci. Podstatné bývá v ustanoveních o zajištění, o podřízenosti a o předčasném splacení.
- Kdo je emitent. U účelově založené společnosti bez majetku a bez historie stojí výplata na tom, co jí pošle mateřská firma, ne na jejím vlastním hospodaření.
- Jestli je emise zajištěná, čím a v jakém pořadí se plní. Zástava na nemovitosti, na které už vázne jiné zajištění, je něco jiného než zástava první v pořadí.
- Jak se výnos daní. Z úroku českého emitenta srazí 15 % daně sám emitent, takže vám chodí čistá částka a do přiznání ji neuvádíte. U zahraničního emitenta si daň řešíte sami.
- Kudy se k vám nabídka dostala. Emise, o které se dozvíte z placené reklamy nebo z telefonátu, si zaslouží víc ověřování než ta, kterou jste si našli sami.
Vyšší hranice sama o sobě neznamená, že emise pod ní jsou špatné. Znamená, že o nich bude povinně zveřejněných informací méně a že práce s jejich ověřením se přesouvá na vás. Riziko u firemního dluhopisu nikdy nebylo v tom, jestli k němu existuje prospekt. Bylo a je v tom, jestli firma na konci splatnosti bude mít z čeho zaplatit.
