Od 5. června 2026 platí poslední část evropského předpisu, kterému se říká Listing Act. Posouvá se s ním hranice objemu, nad kterou musí mít veřejná nabídka cenných papírů prospekt schválený Českou národní bankou. Česko k tomu datu nestihlo přijmout vlastní adaptační zákon, který má hranici usadit a zavést pro střední emise nový zkrácený dokument, a čeká se na něj během podzimu 2026. Prakticky z toho pro vás plyne jedna věc: nabídek bez prospektu schváleného ČNB bude spíš přibývat.
Na tom samo o sobě není nic nezákonného a řada menších firem si takhle půjčuje zcela legitimně. Rozdíl v číslech je ale velký. Z emisí vydaných mezi lety 2012 a 2025 skončilo insolvencí emitenta 14 % těch podlimitních, které se prodávaly mimo regulované distributory. U nadlimitních emisí distribuovaných regulovanými subjekty to byla 2 %. Mezi lety 2013 a 2025 se do insolvenčního řízení dostalo 259 emitentů podnikových dluhopisů a téměř polovina z nich do tří let od své první emise.
Prospekt, emisní dokument a emisní podmínky nejsou totéž
Tady se dá udělat drahá chyba ještě před podpisem. Všechny tři dokumenty vypadají jako oficiální papír k emisi a jmenují se podobně, ale liší se v tom podstatném: kdo se na ně díval, než se dostaly k vám.
- Prospekt: nejobsáhlejší z nich, povinný nad hranicí objemu. ČNB ho schvaluje, ale posuzuje jen to, jestli jsou informace úplné, srozumitelné a vnitřně bezrozporné. Neposuzuje kvalitu podnikání a neručí za to, že vám emitent zaplatí.
- Emisní dokument: nový mezistupeň pro emise zhruba mezi 1 a 5 mil. EUR, který má česká novela teprve zavést. Podle návrhu půjde o zkrácený dokument v rozsahu několika stran, obsahem odvozený od shrnutí prospektu.
- Emisní podmínky: dokument, který si píše emitent sám a neschvaluje ho nikdo. Od roku 2024 v nich zákon u podlimitních emisí vyžaduje víc údajů, mimo jiné o lidech ve vedení a jejich praxi, o hospodaření doloženém závěrkami a o tom, na co peníze půjdou. Kontrola ale přichází až případnou pokutou od ČNB, tedy zpětně a jen u toho, na co se přijde.
Věta o tom, že emise je registrovaná u ČNB, proto v prodejní prezentaci neříká skoro nic. Zeptejte se rovnou, jestli existuje prospekt schválený ČNB, a pokud ano, chtějte na něj odkaz. Pokud neexistuje, čtete dokument, který psal ten, kdo si od vás půjčuje.
1. Emisní podmínky přečtené, hlavně na čtyřech místech
Dokument mívá třicet stran a rozhodují čtyři z nich.
- Kdo je dlužník. Emitentem bývá účelová firma založená kvůli emisi, zatímco majetek a tržby leží jinde ve skupině. Zaplatit vám má ten, kdo je napsaný na dluhopisu, ne ten, kdo je na fotkách v prezentaci.
- Zajištění, nebo ručení. Nejsou to synonyma. Zajištění je konkrétní majetek, na který se dá sáhnout, typicky nemovitost se zástavním právem. Ručení je slib další osoby, že zaplatí místo dlužníka, a je přesně tak dobré, jak dobrá je ta osoba.
- Podřízenost. U podřízeného dluhopisu dostanete při úpadku své peníze až po ostatních věřitelích. V praxi to bývá rozdíl mezi částečným plněním a nulou.
- Předčasné splacení. Podívejte se, jestli může emitent splatit dřív jen podle svého uvážení. Pokud ano, výnos, se kterým počítáte na pět let, není váš na pět let.
2. Emitent prověřený ve veřejných zdrojích
Zabere to zhruba hodinu, je to zdarma a nepotřebujete k tomu nikoho dalšího.
- Sbírka listin na justice.cz: účetní závěrky za poslední roky. Zajímá vás vlastní kapitál, kolik už firma dluží a jestli vůbec má tržby. Zhruba polovina českých firem závěrky včas nezveřejňuje, takže prázdná sbírka listin u firmy, která si od veřejnosti půjčuje desítky milionů, je sama o sobě odpověď.
- Insolvenční rejstřík na isir.justice.cz: na emitenta, na ručitele i na lidi ve vedení, a to i na jejich starší firmy.
- Obchodní rejstřík: kdo firmu vlastní a kdo ji řídí. Společnost založená před rokem a půl, která dnes vybírá desítky milionů, je jiný případ než firma s dvacetiletou historií ve svém oboru.
- Seznamy a upozornění ČNB: jestli je prodejce regulovaným subjektem a jestli ČNB na někoho ze zúčastněných neupozorňuje. ČNB zároveň v lednu 2025 aktualizovala Desatero pro drobné investory do korporátních dluhopisů, které stojí za přečtení dřív než jakákoli prezentace.
3. Zajištění ověřené tam, kde se ověřit dá
Nemovitost je ta část zajištění, kterou si zkontrolujete sami. V aplikaci Nahlížení do katastru nemovitostí na webu ČÚZK dohledáte u konkrétní parcely nebo budovy list vlastnictví a na něm zapsaná zástavní práva. Zajímá vás trojí: jestli nemovitost opravdu patří tomu, kdo ji dává do zástavy, jestli je zástavní právo ve prospěch majitelů dluhopisů skutečně zapsané, a v jakém je pořadí. Druhá zástava za bankou znamená, že se na vás dostane teprve z toho, co po bance zbude.
U ručitele je ověření slabší, protože jeho majetek nikde souhrnně nevidíte. Projděte aspoň jeho vlastní závěrku a insolvenční rejstřík. Ručení od firmy, která sama nic nemá, je věta ve smlouvě, ne zajištění.
4. Odpovědi od prodejce písemně
Ptejte se e-mailem, ne po telefonu. Písemná odpověď se dá po roce znovu přečíst a už samotný přechod do písemné formy mění tón, jakým se odpovídá.
- Proč si firma nepůjčuje od banky? U kuponu kolem 9 % ročně je to první otázka. Někdy je odpověď legitimní, třeba že banka nefinancuje pozemek bez pravomocného povolení. Někdy je odpovědí, že banka už odmítla.
- Kolik firma vybrala v předchozích emisích a kdy je má splatit? Emitent, který splácí starší emisi z peněz nové, je jiný příběh než firma, která staví.
- Na co konkrétně půjdou tyhle peníze a co se stane s výplatou kuponu, když se projekt zpozdí o rok?
- Je prodejce regulovaný ČNB, nebo dostává provizi jako obchodní zástupce emitenta a v jaké výši? Na tuhle otázku máte nárok a už způsob odpovědi hodně napoví.
Když všechny čtyři kroky projdou, nikdo vám pořád nezaručí, že firma vydrží. Průměrný kupon podlimitní emise byl v roce 2025 9,2 %, u nadlimitní 7,3 %. Těch 1,9 procentního bodu navíc není bonus, je to cena za riziko, které v tomhle segmentu nikdo za vás neprověřil. Po těch čtyřech krocích se aspoň rozhodujete na základě podobných informací, jaké má banka, když stejné firmě půjčku schvaluje nebo zamítá.
