Brent, klíčový benchmark (referenční cena, od které se v Evropě obvykle odvíjejí i ceny na pumpách) severomořské ropy, zlevňuje už čtvrtý den v řadě. Futures na Brent k 04:26 GMT ve čtvrtek klesly o 80 centů, tedy o 0,85 %, na 93,82 dolaru za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) ztrácela 1,2 dolaru, tedy 1,36 %, a obchodovala se za 86,92 dolaru za barel. V předchozí seanci se oba benchmarky propadly o více než 8 % a uzavřely na nejnižší úrovni od 31. srpna.
Za poklesem stojí očekávání trhu, že ztráty, které letos v týdnu utrpěla Republikánská strana prezidenta USA Donalda Trumpa v kongresových volbách, mohou snížit riziko dalšího vyhrocení americko-izraelské války s Íránem. Dva zdroje blízké vládním kruhům v Perském zálivu ve středu uvedly, že oslabený Trump, čelící demokratickému Kongresu, který může omezovat jeho vojenské možnosti, má větší motivaci hledat dohodu, a rozsáhlý útok na Írán nyní vypadá méně pravděpodobně.
Co to může znamenat pro ceny u pumpy
Vyřešení konfliktu by mohlo obnovit dodávky ropy z Blízkého východu, které válka omezila. Pokud se nižší cena Brentu promítne i do evropských trhů, mohla by se postupně projevit i na cenách benzinu a nafty v Česku a zmírnit nákladovou stránku inflace. Analytici však upozorňují, že další vývoj zůstává nejistý a volatilita ještě neskončila.
„Trhy posuzují dopad voleb v polovině volebního období na další kroky Donalda Trumpa ve válce s Íránem a začínají počítat s vyšší pravděpodobností, že válka skončí,“ řekla June Goh, senior analytička ropného trhu ve Sparta Commodities.
„Před námi však bude ještě více volatility, protože cesta k plné diplomacii, která by válku ukončila, je stále zatížena mnoha neznámými, zatímco globální strategické zásoby jsou velmi tenké.“
Přeprava ropy přes Hormuzský průliv, klíčovou vodní cestu, kterou proudí většina dodávek ropy ze Zálivu, se podle analytiků zotavila na úroveň blízkou předválečné, byť za vyšší náklady.
Obnovení dodávek ze Zálivu vrátilo globální trh s ropou zpět do přebytku po měsících výpadků způsobených válkou, uvedla ve středu ve své zprávě banka JPMorgan. Podle jejího odhadu se trh v září vrátil k přebytku 1,1 milionu barelů denně, který se v říjnu rozšířil na 1,4 milionu barelů denně, tedy téměř na loňský průměr 1,3 milionu barelů denně.
Nejistota má podle analytiků přetrvat i v období před tím, než se v lednu ujme úřadu Kongres kontrolovaný demokraty. Banka Citi ve čtvrteční zprávě upozornila na obavy, že by se Bílý dům po skončení voleb mohl zaměřit na využití svých výkonných pravomocí v zahraniční politice a konflikt s Íránem potenciálně znovu vyhrotit.
Riziko návratu vyšších cen
Poradenská firma Eurasia Group snížila odhad pravděpodobnosti obnovených amerických útoků na Írán ze 65 % na 60 %, zároveň ale snížila i pravděpodobnost uzavření dohody, a to z 20 % na 10 %, protože Írán trvá na svých požadavcích a Trump pravděpodobně nepřijme podmínky, které by byly vnímány jako jeho porážka. Pravděpodobnost pokračující patové situace naopak zvýšila z 15 % na 30 %.
Navzdory nedávnému poklesu cen ropy by podle Eurasia Group vyhrocení konfliktu pravděpodobně vyvolalo výraznější růst cen do pásma 110 až 125 dolarů za barel u Brentu, tedy zpět nad úroveň, ze které ropa v posledních dnech klesá. Pro spotřebitele by to znamenalo, že případná úleva na pumpách by mohla být jen krátkodobá.
Komerční zásoby ropy v hlavních spotřebitelských zemích jsou blízko svým nejnižším úrovním za posledních 15 let a Írán by po výsledku amerických voleb mohl projevit větší odhodlání, uvedl Mukesh Sahdev, generální ředitel energetické poradenské společnosti XAnalysts.
Americké zásoby ropy, benzinu i destilátů (motorové nafty a dalších rafinovaných produktů) minulý týden klesly, zatímco poptávka dosáhla nejvyšší úrovně za poslední rok, uvedla ve středu americká Energy Information Administration.
