Kdyby se ruský plyn znovu začal přes Nord Stream posílat do Evropy, mohlo by to v teorii znamenat levnější plyn i pro české spotřebitele, protože větší nabídka na evropském trhu obvykle tlačí ceny dolů. Jednání, o kterých podle pěti lidí znalých situace informovala agentura Reuters, ale podle všeho k ničemu takovému v dohledné době nevedou. Nord Stream je soustava dvou plynovodů, které před rokem 2022 vedly ruský plyn přímo do Německa a byly hlavním zdrojem levné energie pro německý průmysl i domácnosti.
Podle zdrojů jednali o tom, jak přivést amerického investora do společnosti provozující Nord Stream, vysocí ruští a američtí představitelé, včetně zvláštního vyslance USA Jareda Kushnera. Na druhé straně stolu byl podle těchto lidí Kirill Dmitrijev, blízký poradce ruského prezidenta Vladimira Putina. Kushner, který se snaží dojednat příměří mezi Ruskem a Ukrajinou, považuje obchodní spolupráci za klíčovou pro obnovení míru, protože by americkým investorům umožnila profitovat z dodávek energie do Evropy, jakmile válka skončí.
Dmitrijev a Kushner se v posledních týdnech sešli v Moskvě i v New Yorku. Není jasné, do jaké míry se na těchto schůzkách probíral přímo Nord Stream, ale podle dvou oslovených lidí téma zůstává na pořadu jednání.
„Jakékoli dohody musí Rusko vyjednat s DFC (americkou Mezinárodní rozvojovou finanční korporací) a ministerstvem financí a musí prospívat americkým daňovým poplatníkům a firmám,“ uvedl představitel Bílého domu, když byl dotázán na jednání o plynovodu. „V poslední době se o Nord Streamu nejednalo,“ dodal týž představitel.
Dmitrijev, který se dlouhodobě zasazuje o obnovení ruských dodávek plynu do Německa, se minulý měsíc setkal se zástupci amerického ministerstva energetiky a ministerstva financí, aby projednal případné americko-ruské energetické iniciativy. Zástupce Dmitrijeva se k věci odmítl vyjádřit.
Zůstává nejasné, jak velký zájem má Washington na obnovení toku ruského plynu do Německa, které je největším spotřebitelem energie v Evropě. Podle jednoho amerického představitele je dohoda vzhledem k překážkám ve střednědobém horizontu nepravděpodobná. Plynovody Nord Stream jsou totiž pod sankcemi USA i Evropské unie, takže jejich obnovení je v současnosti nezákonné. Trump by sankce mohl zrušit nebo zmírnit, ale pokud demokraté v příštích volbách v polovině volebního období získají kontrolu nad Kongresem, bude to pro něj obtížnější.
Německo a další evropské země, které vynakládají miliardy eur na obnovu svých armád, aby se mohly chránit před Ruskem, by proti obnovení provozu Nord Streamu podle očekávání důrazně vystoupily. Mluvčí německého ministerstva hospodářství a energetiky uvedla, že Nord Stream i ruský plyn jsou v Evropě pod sankcemi a že Německo si mezitím našlo alternativní zdroje. Dodala, že jakékoli znovuotevření plynovodů by vyžadovalo schválení vlády a že to není žádoucí.
Před invazí Ruska na Ukrajinu v únoru 2022 odebíralo Německo přes polovinu svého plynu z Ruska právě přes dva plynovody Nord Stream. Ty byly odstaveny poté, co Moskva omezila dodávky do Evropy, a v září 2022 je zničila série podmořských explozí.
Překážky kolem vlastnictví Nord Streamu
Jednání mezi Moskvou a Washingtonem probíhají na pozadí hluboké evropské nedůvěry vůči ruským motivům. Začátkem tohoto roku řekli vedoucí pěti evropských zpravodajských služeb agentuře Reuters, že Rusko nechce válku rychle ukončit a jednání s USA využívá k prosazování obchodních dohod.
Vztahy mezi Ruskem a Německem, které patří mezi největší poskytovatele vojenské pomoci Ukrajině, se dostaly na nízkou úroveň, přičemž berlínští představitelé obvinili Rusko ze systematické kampaně hybridních útoků. Někteří němečtí zákonodárci tvrdí, že obchodní dohody by posílily Moskvu, zatímco ta vede válku s Ukrajinou.
„Hrozí, že to bude špinavá dohoda, která Evropu draze vyjde,“ uvedl Michael Kellner, poslanec, který měl po invazi na Ukrajinu na starosti německou energetickou politiku. „Američané a Rusové si rozdělí zisky,“ dodal.
Zatímco německá koaliční vláda je proti obnovení provozu plynovodu, Alternativa pro Německo (AfD), v současnosti nejpopulárnější politická strana v zemi, to chce udělat. Dmitrijev se počátkem příštího roku setká s vedením AfD, aby projednal opětovný prodej ruského plynu.
Samotný prodej vlastnického podílu ve společnosti, která Nord Stream kontroluje, americkému investorovi i obnovení ruských dodávek ale naráží na řadu překážek. Společnost z 51 % vlastní ruský státní energetický gigant Gazprom, dalších 31 % je rozděleno mezi dva německé subjekty a zbytek patří francouzské a nizozemské firmě. Podle dalšího zdroje se oba němečtí akcionáři snaží své podíly zachovat, aby si Německo udrželo vliv, pokud by Gazprom svůj podíl prodal.
Několik dnů po moskevských jednáních Kushner v Kyjevě uvedl, že hovořil s evropskými protějšky o tom, jak válka zvýšila ceny energie, a prosazoval „dohody o prosperitě“, které by podpořily mír a daly „vedoucím představitelům… na co se těšit“.
Případná dohoda o plynu by potěšila Kreml, ale rozdělila by německé veřejné mínění, které je v otázce nákupu ruské energie rozpolcené, i celou Evropu. Polsko a pobaltské státy jsou vůči Rusku obzvláště zranitelné a energetické vazby na ně odmítají. Polské politické vedení jednání o znovuotevření plynovodu podle jednoho ze zdrojů sleduje, ale zůstává proti němu pevně postavené.
Kushner a Dmitrijev podle dalších dvou lidí obeznámených s věcí jednali také o prodeji souboru podniků ruské energetické společnosti Lukoil, od ropných rafinerií až po čerpací stanice v Evropě a jinde. Podle tohoto plánu by aktiva odkoupilo konsorcium tvořené americkou federální investiční agenturou DFC a investory z Kataru a Spojených arabských emirátů, zatímco americké úřady by zrušily sankce.
„Ohledně Lukoilu Steve (Witkoff) a Jared (Kushner) spolupracovali s DFC na vyjednání výrazné zálohové platby a podílu na ziscích pro Spojené státy,“ uvedl představitel Bílého domu. Lukoil a Gazprom na žádost o vyjádření nereagovaly.
