Mezi rokem 2012 a polovinou roku 2025 vydaly v Česku dluhopisy zhruba dva tisíce projektů. Deklarovaný objem těch emisí přesáhl 538 miliard korun. Analýza Druhé ekonomické transformace pak spojila data České národní banky o emisích s insolvenčním rejstříkem a našla rozdíl, který stojí za zapamatování. Z emisí, které se k lidem dostaly mimo regulovanou distribuci, tedy jinak než přes licencovaného obchodníka s cennými papíry nebo investičního zprostředkovatele, skončilo v insolvenci 14 %. U regulovaně prodávaných emisí to byla 2 %.
Ta čísla nejsou důvod se firemním dluhopisům vyhnout. Jsou důvod se ptát. Dvě nabídky se stejným kupónem se totiž liší přesně v tom, co odpovídají na pět otázek níže, a žádná z nich nevyžaduje odborníka ani placenou analýzu.
1. Kdo si přesně půjčuje
Prezentace ukazuje značku. Peníze si ale půjčuje konkrétní právnická osoba uvedená v emisních podmínkách, a ta se se značkou krýt nemusí. Najděte v emisních podmínkách IČO a projděte si emitenta ve veřejném rejstříku na justice.cz: kdy vznikl, kdo ho vlastní, kdo ho řídí a jaké účetní závěrky tam za poslední roky založil. Sbírka listin je veřejná a za nahlédnutí nic neplatíte.
Časté zjištění vypadá takhle. Emitentem je společnost založená před několika měsíci, bez majetku a bez historie, zatímco projekt, budovy i jméno patří jiné firmě ze skupiny. Nemusí to být problém sám o sobě, ale mění to otázku, komu vlastně půjčujete a po kom budete chtít peníze zpátky. Pokud emitent účetní závěrky vůbec nezakládá, i to je odpověď, protože jde o zákonnou povinnost.
2. Na co ty peníze půjdou
Emisní podmínky uvádějí účel emise. Rozdíl mezi větou „výstavba haly na pozemku ve vlastnictví emitenta v konkrétní obci“ a větou „financování rozvoje skupiny“ je rozdíl mezi něčím, co jde ověřit v katastru, a formulací, která nevylučuje nic. Včetně toho, že se z peněz nových upisovatelů splatí starší emise.
Zjistěte proto i to, kolik už emitent dluží z předchozích emisí a kdy jsou splatné. Pokud starší emise dospívá dřív než ta vaše, budete se o stejné zdroje dělit a pořadí je dané kalendářem.
3. Čím je emise zajištěná
Zajištění je slovo, které se v nabídkách používá volně, a proto se na něj ptejte ve třech krocích. Čím konkrétně je emise zajištěná, tedy zástavním právem k nemovitosti, ručením mateřské společnosti nebo směnkou. V jakém pořadí, protože na nemovitosti může už váznout zástava banky, která se ze zpeněžení uspokojí dřív než vy. A kdo zajištění vymáhá, tedy jestli je tu agent pro zajištění, který jedná za všechny majitele dluhopisů, nebo jestli si na to má každý věřitel najmout advokáta sám.
Nezajištěná emise není horší nabídka, pokud to o sobě říká rovnou a kupón to zohledňuje. Horší je zajištění, které se při bližším čtení ukáže jako ručení spřízněné firmy bez majetku, protože takové zajištění vytváří jistotu, kterou nemá čím krýt.
4. Jak se dostanete ven
Většina firemních dluhopisů prodávaných drobným investorům se neobchoduje na burze. Neexistuje tedy cena, za kterou byste je v úterý odpoledne prodali, a většinou ani kupec. Počítejte s tím, že peníze uvidíte až v den splatnosti, a podle toho zvažte, jestli je můžete na celou tu dobu postrádat.
Na rozdíl od vkladu v bance není investice do firemního dluhopisu pojištěná. Garanční systém finančního trhu kryje vklady, ne dluhopisy, takže při úpadku emitenta se přihlašujete do insolvenčního řízení jako věřitel a čekáte, kolik na vás v pořadí zbude.
Podívejte se také, jestli emisní podmínky obsahují právo na předčasné splacení, a hlavně čí to právo je. Právo emitenta splatit dluhopis dřív je pro vás riziko, ne výhoda: firma ho využije ve chvíli, kdy sazby klesnou a ona si půjčí levněji, a vy budete uvolněné peníze umisťovat znovu do trhu, který platí méně.
5. Kupón není výnos
Tohle je dvojice, kterou nabídky nejčastěji slévají do jednoho čísla. Kupón je slib. Výnos je to, co skutečně dorazí na účet, a mezi tím stojí daň a předpoklad, že emitent má z čeho zaplatit.
Úrokový výnos z dluhopisu se fyzické osobě daní srážkovou daní ve výši 15 %. Sráží ji ten, kdo výnos vyplácí, takže vám přijde už čistá částka a do daňového přiznání ji neuvádíte. Z kupónu 9 % je tak 7,65 % čistého, a to ještě dřív, než začnete uvažovat o tom, jestli emitent zaplatí.
- Kupón: procento ze jmenovité hodnoty, které emitent slibuje vyplácet. Je to údaj z emisních podmínek, tedy vstup, ne výsledek.
- Výnos: částka, která vám po sražení daně skutečně přijde, a jen tehdy, když emitent zaplatí. Je to výsledek, který znáte až zpětně.
- Kupón výrazně vyšší než u ostatních nabídek: cena za vyšší riziko, ne lepší obchod za stejných podmínek. Jsou to jiné podmínky.
Schválení od ČNB není záruka splacení
Druhá dvojice, která se plete, je dohled a záruka. Česká národní banka u prospektu ověřuje, že dokument obsahuje předepsané informace a je srozumitelný. Neověřuje, že emitent bude schopen zaplatit, a splacení dluhopisu za vás nevymáhá.
V kompetenci ČNB není ani vymáhání splacení dluhopisů.
Česká národní banka, Desatero pro drobné investory do korporátních dluhopisů
Od 6. června 2026 se navíc změnilo, kdy se prospekt vůbec vyžaduje. Novela zákona o podnikání na kapitálovém trhu zvedla hranici z 1 milionu eur na 5 milionů eur za dvanáct měsíců a mezi tím zavedla nový mezistupeň. Tři pásma teď vypadají takto.
- Do 1 milionu eur za dvanáct měsíců: stačí emisní podmínky, tedy dokument, který si emitent píše sám a nikdo ho neschvaluje.
- Od 1 do 5 milionů eur: nově je povinný emisní dokument, zkrácený popis emitenta, jeho vlastnické struktury, dluhopisu a hlavních rizik. Je to víc informací než dřív, ale není to prospekt schválený dohledem.
- Nad 5 milionů eur: prospekt, který schvaluje Česká národní banka. Do června 2026 sem spadaly už emise nad 1 milion eur.
Prakticky to znamená, že u menších emisí máte od letošního června po ruce víc povinně zveřejněných údajů než dřív, ale u těch nejmenších stále nikdo kromě vás nabídku nečte. Podívejte se tedy nejdřív, do kterého pásma emise spadá, protože to určuje, jaký dokument máte právo dostat.
Odpovědi na všech pět otázek jsou ve veřejném rejstříku na justice.cz, v katastru nemovitostí a v emisních podmínkách, prospektu nebo emisním dokumentu, které vám prodejce musí vydat. Když prodejce na kteroukoli z nich odpoví „to je běžné“ nebo „tomu nemusíte rozumět“, je to šestá odpověď.
