Slovo fond pokrývá v Česku dvě hodně odlišné věci. Jedna má povolení České národní banky, depozitáře, auditora a statut, ze kterého se dá vyčíst, do čeho přesně investujete. Druhá nepodléhá dohledu nikoho a od roku 2024 se fondem ani jmenovat nesmí. Který z těch dvou případů máte před sebou, zjistíte za minutu, a je to první věc, kterou si ověřte.
Zápis v seznamu ČNB není dohled ČNB
Tohle je nejčastější omyl a stojí nejvíc peněz. Česká národní banka vede seznam osob, které spravují cizí majetek podle § 15 zákona o investičních společnostech a investičních fondech, zkráceně ZISIF. Zápis do toho seznamu má ale jen evidenční povahu. ČNB ho provede bez přezkumu, neověřuje pravdivost údajů ani to, jestli jsou podmínky pro zápis opravdu splněné, a nad zapsanou osobou nevykonává dohled. Kontroluje jenom to, že se dotyčný zapsal. Věta „jsme zapsaní u ČNB“ tedy neříká vůbec nic o tom, že by někdo hlídal, co se s vašimi penězi děje.
- Fond kvalifikovaných investorů: má povolení ČNB a podléhá jejímu dohledu. Rozhoduje o něm obhospodařovatel, obvykle investiční společnost. Administrátor vede účetnictví, oceňuje majetek a komunikuje s investory. Depozitářem je banka, která kontroluje pohyb peněz a má povinnost ČNB upozornit, když obhospodařovatel poruší statut. Statut je závazný dokument s investiční strategií, limity a poplatky.
- Osoba rizikového kapitálu podle § 15 ZISIF: je pouze zapsaná v seznamu, nemá povolení a nikdo na ni nedohlíží. Nemá povinného depozitáře ani statut v tom smyslu, v jakém ho má fond. Od 1. 7. 2024 musí mít v názvu slova osoba rizikového kapitálu a slovo fond, jeho překlady i odvozeniny mít v názvu nesmí. Stávající subjekty si název měly změnit do 1. 1. 2025. Před uzavřením smlouvy vás musí písemně upozornit, že dohledu ČNB nepodléhá, a tvrdit opak jí zákon zakazuje.
Nic z toho neznamená, že správce podle § 15 je automaticky podvod. Znamená to, že celé riziko nesete sami a že se nikdo třetí nedívá na to, jestli se peníze používají tak, jak bylo slíbeno. Tomu má odpovídat i částka, kterou tam pošlete.
Šest signálů, po kterých se ptáte dál
Žádný z nich sám o sobě neznamená podvod. Každý z nich je důvod nepodepisovat, dokud nedostanete odpověď.
- Garantovaný výnos bez toho, čím je krytý. U fondu je výnos to, co zbyde po nákladech a po výsledku aktiv. Kdo garantuje, musí umět říct z čeho: bankovní zárukou, zástavou, pojištěním, podřízeným kapitálem zakladatele. Odpověď „z výnosu projektů“ garance není, to je jen jiný název pro předpoklad.
- Nejasný depozitář. U dohlíženého fondu je depozitářem banka a je jmenovitě uvedená v dokumentech. Když se odpověď stočí k tomu, že „spolupracujeme s bankou“ nebo že „účty vede banka“, žádný depozitář v tom není.
- Slovo fond v názvu subjektu, který dohledu nepodléhá. Osoby rizikového kapitálu ho v názvu mít nesmějí. Když ho tam někdo pořád má, nebo se jako fond prezentuje v prezentaci a v obchodním rejstříku je zapsaný jinak, ptejte se proč.
- Nedostupný statut. Statut je základní dokument fondu a dostanete ho, než cokoli podepíšete. „Pošleme po podpisu“ je odpověď, po které se dál nepokračuje.
- Neprůhledné poplatky. Chybí sazba správcovského poplatku, hranice pro podíl na zisku, nebo informace o tom, jestli se podíl na zisku počítá jen z nových maxim. Bez těch tří údajů neumíte spočítat, kolik vám z výnosu zbyde.
- Tlak na rychlost. „Poslední místa v úpisu“, „podmínky platí do konce měsíce“. U investice, kterou máte držet roky, není důvod rozhodnout se do pátku.
Jak si to ověříte v seznamech ČNB
ČNB provozuje veřejnou aplikaci Seznamy regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu, zkráceně JERRS. Je zdarma, bez registrace, a hledá podle názvu i podle IČO. Postup je pořád stejný.
- Vezměte přesný název a IČO subjektu, do kterého máte poslat peníze. Ze smlouvy nebo ze statutu, ne z prezentace a ne z webu.
- Vyhledejte je v JERRS. U fondu kvalifikovaných investorů uvidíte zápis investičního fondu, datum vzniku povolení a vazby na další subjekty.
- Zkontrolujte, koho JERRS uvádí jako obhospodařovatele, administrátora a depozitáře, a jestli to jsou tytéž firmy, které stojí v dokumentech, co jste dostali. Rozdíl mezi seznamem a papírem je otázka na místě.
- Ověřte si i tyto firmy samostatně. Investiční společnost i depozitář mají mít v JERRS vlastní zápis a platné povolení.
- Když subjekt v JERRS není vůbec, nebo je tam jen jako osoba spravující majetek podle § 15, nemáte před sebou dohlížený fond. To není formalita, to je odpověď.
Vedle toho stojí za pár minut i sekce varování a upozornění na webu ČNB, kde centrální banka zveřejňuje subjekty, které nabízejí služby bez potřebného oprávnění. Ani jedno z toho nenahrazuje čtení dokumentů. Rozdíl mezi povoleným fondem a pouhým zápisem v seznamu ale odhalíte dřív, než vůbec začnete řešit slibovaný výnos.
Kolik peněz do fondu vůbec může jít
Fond kvalifikovaných investorů není určený pro každého a zákon to řeší přes částku. Kvalifikovaným investorem je ten, kdo prohlásí, že si je vědom rizik, a vloží alespoň ekvivalent 125 000 EUR. Druhá cesta je 1 000 000 Kč, ale jen tehdy, když obhospodařovatel nebo administrátor na základě investičního dotazníku písemně potvrdí, že je taková investice pro toho konkrétního člověka vhodná. To potvrzení má svůj smysl. Je to jediné místo v celém procesu, kde někdo posuzuje, jestli produkt sedí k vám, a ne jenom vy k produktu.
U osob rizikového kapitálu je hranice 125 000 EUR na jednoho investora, s výjimkou nejvýše dvaceti investorů, kteří mohou vložit méně. Když vás takový subjekt oslovuje s částkami v desítkách tisíc korun, nebo když inzeruje veřejně, ohýbá pravidla, která pro něj platí. Peněžní prostředky od veřejnosti totiž shromažďovat nesmí.
Šest signálů nahoře projdete u kuchyňského stolu a seznamy ČNB jsou otevřené komukoli. Nic z toho nezaručí, že investice vydělá, protože to nezaručí nic. Zaručí to jednu jedinou věc, a ta za tu půlhodinu stojí: budete vědět, do čeho vstupujete a kdo se na to kromě vás dívá.
