Práce u dluhopisu se z větší části odvede před podpisem: emisní podmínky nebo prospekt, čísla emitenta, zajištění, účel emise. Jenže peníze jsou půjčené na tři, pět nebo sedm let a firma se za tu dobu mění. Rejstříky, ze kterých jste při nákupu vycházel, jsou dostupné pořád a zdarma. Rozdíl je v tom, že po nákupu do nich za vás nikdo nekouká.
Sbírka listin: kdy závěrka chybí
Účetní závěrku musí obchodní korporace založit do sbírky listin do 30 dnů od jejího schválení nejvyšším orgánem, nejpozději však do 12 měsíců od rozvahového dne. Povinnost plyne z § 66 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících, a z § 21a zákona o účetnictví. U emitenta s kalendářním účetním obdobím to znamená, že závěrka za rok 2025 má být ve sbírce nejpozději 31. prosince 2026. Sbírku najdete u firmy v obchodním rejstříku na or.justice.cz.
Chybějící závěrka sama o sobě neznamená, že firma nemá na výplatu. Znamená, že se změnil stav oproti tomu, za kterého jste kupoval, a že další číslo, podle kterého byste se rozhodoval, prostě nemáte. Sankce přitom existují: finanční úřad může za nezveřejnění vyměřit pokutu až 3 % hodnoty aktiv netto, rejstříkový soud až 100 000 Kč. Firmy, které tohle riskují, to obvykle nedělají z roztržitosti.
Insolvenční rejstřík: firmu i lidi za ní
Insolvenční rejstřík na isir.justice.cz je veřejný, bezplatný a nevyžaduje registraci, hledá se v něm podle IČO nebo jména. Publikuje ale pasivně a sám od sebe nikomu nic neposílá. Ministerstvo spravedlnosti k němu nabízí jen webové služby pro strojové zpracování dat, což je nástroj pro software, ne pro věřitele s pěti emisemi. Upozornění do e-mailu si proto musíte zařídit mimo rejstřík, u některé ze služeb, které ho denně procházejí za vás. Bezplatné i placené existují a liší se hlavně počtem subjektů, které smíte sledovat.
Hlídejte lidi, ne jen firmu. Insolvence jednatele nebo společníka bývá dřív než insolvence společnosti a v rejstříku je vidět úplně stejně. Jména vezmete z obchodního rejstříku. Počítejte ale s tím, že od 17. prosince 2025 je evidence skutečných majitelů pro veřejnost zavřená; ministerstvo ji uzavřelo po judikatuře soudů k ochraně soukromí. Kdo za firmou doopravdy stojí, tak dnes zjistíte jen z obchodního rejstříku, a u akciové společnosti prakticky vůbec.
Nové emise: na co si firma půjčuje potřetí
Od 1. ledna 2024 musí emitent podlimitní emise, tedy emise do 1 mil. EUR, zveřejnit emisní podmínky na svých internetových stránkách nejpozději k datu zahájení veřejné nabídky a spolu s nimi zpřístupnit účetní závěrky nebo výroční zprávy za poslední dvě účetní období. Zavedl to zákon č. 462/2023 Sb. a za porušení může Česká národní banka uložit pokutu až 1 mil. Kč.
Od 6. června 2026 jsou režimy tři podle objemu emise: do 1 mil. EUR stačí emisní podmínky, od 1 do 5 mil. EUR musí emitent zveřejnit emisní dokument o nejvýše sedmi stranách, nad 5 mil. EUR je potřeba prospekt schválený ČNB. Prakticky z toho pro vás plyne jedna věc: dluhopisová stránka emitenta je kontrolní bod. Jde z ní vyčíst, kolik si firma půjčuje, na co a pokolikáté.
Sledujte účel. Emise, ze které se splácí předchozí emise, není totéž co emise, ze které se staví, nakupuje nebo vyrábí. Refinancování starších emisí novými funguje, dokud se najde další kupující, a přesně to je vzorec, který se v jednu chvíli zastaví.
Co znamená razítko ČNB a co ne
Tady se u českých korporátních dluhopisů chybuje nejčastěji, a týká se to přímo dokumentů, které si podle předchozí kapitoly chodíte číst. Tři věci, které se pletou dohromady:
- Prospekt schválený ČNB: banka kontroluje, že dokument obsahuje předepsané informace a je srozumitelný. Nekontroluje, jestli je emise dobrá ani jestli firma bude mít na výplatu.
- Dohled nad emitentem: běžnou výrobní nebo developerskou firmu, která vydá dluhopisy, ČNB nedohlíží. Dohlíží banky, pojišťovny a obchodníky s cennými papíry. Schválení prospektu z emitenta dohlíženou osobu nedělá.
- Emisní podmínky a emisní dokument: píše je emitent sám a nikdo je předem neschvaluje. Zákon určuje, co v nich musí být, ne že je to pravda.
Emitent musí v emisních podmínkách sám uvést, zda a v jakém rozsahu on i emise podléhají dohledu ČNB. Tu větu si najděte a přečtěte doslova. U firemního emitenta bez licence zní tak, že dohledu nepodléhá; ČNB u něj řeší jen to, jestli splnil informační povinnosti, ne jak hospodaří.
Čtvrthodina za čtvrtletí
Než začnete hlídat, sepište si, co vlastně držíte. U třetí a čtvrté emise už to z hlavy nikdo nemá a hledá se špatně zrovna ve chvíli, kdy je potřeba jednat rychle.
- O každé emisi: emitent, IČO, objem, kupón, data výplat, splatnost a odkaz na emisní podmínky.
- Jednou ročně: nová účetní závěrka ve sbírce listin, kontrola po lhůtě odvozené od rozvahového dne.
- Průběžně: upozornění z insolvenčního rejstříku na firmu i na jednatele a společníky.
- Při každé nové emisi: objem, účel a jestli se z ní nesplácí ta předchozí.
- Po každé výplatě: datum, kdy peníze skutečně přišly.
Proč datum výplaty, a ne částka
Částka je daná emisními podmínkami a buď přijde celá, nebo nepřijde. Datum je měkčí a právě proto řekne víc. Posun o dva týdny bez vysvětlení nebývá chyba v bance. Bývá to nejlevnější způsob, jak firma s napjatým cash flow získá čas, a přichází měsíce před tím, co se dá vyčíst z rejstříku.
Není to o nedůvěře. Mezi tím, kdy firma má problém, a tím, kdy ho oznámí, bývá dlouhá doba. Věřitel, který se ozve první, jedná s firmou, která ještě má co nabídnout. Věřitel, který se ozve po roce, se přihlašuje do insolvenčního řízení a stojí ve frontě.
