Firemní dluhopis je půjčka konkrétní firmě. O tom, jestli peníze uvidíte zpátky, nerozhoduje výše kupónu, ale to, jak na tom ta firma je. A většinu toho, co k posouzení potřebujete, o sobě musí zveřejnit sama.
Kde závěrku najdete
Veřejný rejstřík na justice.cz, oddíl sbírka listin. Firmu vyhledáte podle názvu nebo IČO, které stojí v emisních podmínkách, a otevřete poslední založenou účetní závěrku. Registrace ani poplatek k tomu nejsou potřeba. U menších emisí, které nemají prospekt schválený Českou národní bankou, bývá závěrka jediný soubor čísel o emitentovi, který si můžete ověřit sami.
Zakládat závěrku do sbírky listin ukládá § 21a zákona o účetnictví a § 66 zákona o veřejných rejstřících. Auditovaná firma ji má zveřejnit do 30 dnů od ověření auditorem a schválení, ostatní nejpozději do dvanácti měsíců od rozvahového dne. Firma s kalendářním účetním obdobím tedy má mít na podzim 2026 ve sbírce listin závěrku za rok 2025. Když je nejnovější dokument o dva roky starší, máte první zjištění dřív, než jste otevřeli rozvahu.
Čtyři řádky, na kterých záleží
- Vlastní kapitál, v rozvaze mezi pasivy. Když je záporný, firma dluží víc, než kolik má majetku. Emisí dluhopisů si na tento stav půjčuje dál.
- Tržby a jejich vývoj, ve výkazu zisku a ztráty. Porovnejte poslední dva až tři roky. Firma, která chce z emise vybrat víc, než kolik má roční tržby, potřebuje pro to velmi dobré vysvětlení.
- Krátkodobé závazky proti oběžným aktivům, obojí v rozvaze. Hrubý obrázek toho, jestli má z čeho zaplatit, co ji čeká v nejbližším roce. Pokud jsou závazky výrazně vyšší, firma počítá s tím, že si znovu půjčí.
- Cizí zdroje celkem, opět v pasivech. Kolik už firma dluží jinde, a tedy jestli je vaše emise první, nebo pátá v pořadí, až se bude dělit to, co zbylo.
Dvě věci se v těchto řádcích snadno přehlédnou. Tržby nejsou zisk: firma může vykázat obrat ve stovkách milionů a skončit ve ztrátě, a kupón se platí ze zisku a z hotovosti, ne z obratu. A pořadí věřitelů se z rozvahy nedozvíte celé, protože závěrka neříká, které dluhy jsou kryté zástavou. To hledejte v emisních podmínkách.
Vlastní kapitál není základní kapitál
Ve výpisu z rejstříku svítí základní kapitál a čte se snadno jako to, co firma má. Není to totéž a rozdíl mezi těmi dvěma čísly bývá právě to, co potřebujete vědět.
- Základní kapitál je částka, kterou společníci do firmy vložili při jejím vzniku nebo při navýšení. Je to údaj zapsaný v rejstříku, ne peníze na účtu. U společnosti s ručením omezeným může být 1 Kč a o dnešním stavu firmy neříká nic.
- Vlastní kapitál je to, co z firmy zbude, když od jejího majetku odečtete všechny dluhy. Najdete ho v rozvaze mezi pasivy, každý rok se mění o zisk nebo ztrátu a je to skutečný polštář, ze kterého se při potížích platí věřitelům.
Prakticky: firma se základním kapitálem 200 000 Kč a vlastním kapitálem 40 milionů korun je něco úplně jiného než firma se stejným základním kapitálem a vlastním kapitálem minus 12 milionů. Ta druhá je zadlužená nad rámec svého majetku a chystá se vám nabídnout dluhopis. Ve výpisu z rejstříku vypadají obě stejně a liší se až v závěrce.
Když závěrka chybí
To je nejsilnější signál ze všech. Zakládání závěrky je povinnost, ne zdvořilost. Za její nesplnění hrozí pokuta až 3 % hodnoty aktiv, rejstříkový soud může uložit pořádkovou pokutu do 100 000 Kč a v krajním případě zahájit řízení o zrušení společnosti. Firma, která veřejně nabízí dluhopisy a přitom nezveřejňuje vlastní čísla, právě odpověděla na otázku, kterou jste jí nestihli položit.
Jednu výjimku se hodí znát. Mikro a malé účetní jednotky bez povinného auditu nemusí zveřejňovat výkaz zisku a ztráty. U menšího emitenta tedy může řádek s tržbami ve sbírce listin legálně chybět, zatímco rozvaha tam být musí. A emitent, který výsledovku zveřejní, i když nemusí, tím také něco říká.
Co v závěrce nenajdete
Závěrka je pohled dozadu a ve chvíli, kdy ji čtete, může být rok stará. Neřekne vám, co se ve firmě stalo od rozvahového dne, jestli je emise něčím zajištěná, kdo za ni ručí a jestli jsou vaše dluhopisy podřízené jiným dluhům. To patří do emisních podmínek. A ani schválený prospekt není záruka: Česká národní banka u něj ověřuje úplnost a srozumitelnost informací, ne to, že vám někdo peníze vrátí.
Ve stejném rejstříku stojí za to projít i jména. Kdo firmu vlastní a kdo ji řídí, v jakých dalších společnostech ti lidé figurují a jak ty společnosti dopadly. Firma se dá založit za den, historie lidí za ní se přepsat nedá.
Deset minut ve sbírce listin proti několika letům, na které chcete své peníze půjčit. Čísla za vás rozhodnutí neudělají, ale ukážou, na co se emitenta zeptat, dokud se ptát můžete.
