Firma, která potřebuje peníze, má v zásadě dvě cesty. Buď zajde do banky, nebo si půjčí přímo od lidí. Tomu druhému se říká dluhopis a je to obyčejná půjčka převedená do cenného papíru, který se dá koupit, držet do splatnosti a někdy i prodat dál. Rozdíl mezi oběma cestami nespočívá v tom, kolik firma zaplatí. Spočívá v tom, kdo si ji před podpisem prověří.
V bance to dělá úvěrové oddělení. Chce výkazy, obvykle chce zástavu, sleduje čísla i poté, co peníze odejdou, a při porušení dohodnutých podmínek může úvěr zesplatnit. U dluhopisu nic z toho neprobíhá. Peníze posíláte vy, prověření si musíte odpracovat sami a hlídat firmu po celou dobu splatnosti také nikdo za vás nebude.
Z čeho se dluhopis skládá
Každá emise stojí na několika údajích a všechny jsou v emisních podmínkách. To je závazný dokument, ne leták, a čte se jinak než inzerát s procentem uprostřed stránky.
- Jmenovitá hodnota, tedy jistina. Částka, kterou má emitent v den splatnosti vrátit, a zároveň částka, ze které se počítá kupón.
- Kupón. Úrok, který emitent vyplácí, obvykle jednou nebo dvakrát ročně. Počítá se vždy z jmenovité hodnoty, ne z ceny, za kterou jste dluhopis pořídili.
- Splatnost. Den, kdy má jistina přijít zpět. Do té doby jsou vaše peníze v cizí firmě.
- Zajištění. Zástava nemovitosti, ručení mateřské společnosti, směnka. Pokud v podmínkách žádné není, jste nezajištěný věřitel a ve frontě stojíte až za bankou.
- Emitent. Konkrétní právnická osoba, která dluh nese. Nemusí to být firma z reklamy: u některých skupin dluhopisy vydává účelově založená dcera, která sama žádný majetek nemá.
Kupón a výnos do splatnosti navíc nejsou totéž. Kupón je sazba napsaná v emisních podmínkách. Výnos do splatnosti počítá s tím, kolik jste za dluhopis skutečně zaplatili a kdy které platby přijdou, takže právě ten se dá srovnávat mezi nabídkami. U emise koupené za jmenovitou hodnotu a držené do splatnosti obě čísla splývají, jinde ne.
Věřitel není spolumajitel
Nejčastější omyl se týká toho, co vlastně kupujete. Akcie i dluhopis se dají popsat jako investice do firmy a obojí se prodává na stejných místech, jenže postavení, které vám dávají, je opačné.
- Akcie je podíl na firmě. Máte hlas na valné hromadě a nárok na dividendu, pokud ji firma vyplatí. Když se firmě daří, roste hodnota podílu spolu s ní.
- Dluhopis je pohledávka za firmou. Máte nárok na dohodnutý kupón a na vrácení jistiny. Když firma ztrojnásobí zisk, nedostanete o korunu víc.
- Při krachu se věřitelé uspokojují dřív než akcionáři, takže na tom jste lépe než majitel. Ale až po zajištěných věřitelích, což bývá právě ta banka, která firmě půjčit nechtěla nebo půjčila méně.
Z toho plyne asymetrie, kterou je dobré si pojmenovat nahlas. Nahoru je váš výnos zastropovaný kupónem. Dolů může jít celá jistina. Za ten strop se platí tím, že se firma musí prověřit dopředu, protože později už na výsledku nezměníte nic.
A není to ani vklad v bance
Druhá záměna je dražší. Nabídka s pevným úrokem a pevným datem splatnosti vypadá jako termínovaný vklad, ale dělí je jedna zásadní věc.
- Termínovaný vklad: peníze drží banka a jsou ze zákona pojištěné do 100 000 eur na klienta a banku. Když banka padne, vyplácí Garanční systém finančního trhu.
- Dluhopis: peníze drží firma a pojištěné nejsou. Garanční systém se na ně nevztahuje, a to ani u dluhopisu, který vydala banka.
Investice do korporátních dluhopisů není pojištěna.
Česká národní banka, Desatero pro drobné investory do korporátních dluhopisů
První otázka nezní, kolik to nese
Zní: proč tyhle peníze nedostali od banky? Někdy je odpověď v pořádku. Banka nefinancuje rozjezd, chtěla jinou zástavu, projekt potřeboval peníze rychleji, než trvá úvěrový proces. A někdy je odpověď prostě taková, že firma na úvěr nedosáhla. Přesně to je informace, kterou hledáte, a v nabídce sama od sebe nebude.
Stejnou otázku klade i ČNB. Ve svém desateru pro drobné investory upozorňuje, že pokud firma potřebuje drahé peníze z dluhopisů ve chvíli, kdy jiné firmy financují totéž levnějším bankovním úvěrem, je to signál zvýšeného rizika, že emitent nesplatí.
Srovnávací hladinu máte přitom po ruce. Fixní Dluhopis Republiky s datem emise 15. července 2026 nese 4,544 % p. a. na pět let a stojí za ním stát. Nabídka, která na stejnou dobu slibuje 9 % nebo 12 %, není lepší obchod. Je to jiné riziko a rozdíl mezi těmi čísly je cena, kterou trh za takové riziko požaduje.
Kdo emisi ve skutečnosti kontroluje
Většinu menších emisí neschvaluje nikdo. Od 5. června 2026 platí v Česku trojí režim. Do jednoho milionu eur stačí emitentovi emisní podmínky. Mezi jedním a pěti miliony eur musí připravit takzvaný emisní dokument o rozsahu nejvýše sedmi stran. Plný prospekt je povinný až nad pěti miliony eur. Do června 2026 přitom hranice pro prospekt ležela na jednom milionu, takže bez něj lze dnes veřejně nabídnout pětkrát větší emisi než loni.
A i tam, kde prospekt je, kontroluje se něco jiného, než většina lidí čeká. ČNB posuzuje, zda dokument obsahuje všechno předepsané a je srozumitelný. Neposuzuje, jestli je za ním dobrý byznys, a bonitu emitenta ze zákona hodnotit nemůže.
ČNB nezaručuje splacení dluhopisu ani návratnost investice.
Česká národní banka, Desatero pro drobné investory do korporátních dluhopisů
Když emitent nezaplatí
Není to hypotetická situace. Podle analýzy forenzní společnosti Surveilligence skončilo mezi lety 2013 a 2024 v insolvenci 199 emitentů dluhopisů s objemem 25,26 miliardy korun. Jen za rok 2024 jich bylo 74 a šlo o emise za 6,03 miliardy. Za největšími případy poslední doby, jako je Premiot Group nebo skupina kolem Future Farming, stojí tisíce drobných investorů.
Vymáhání pak vypadá tak, že přihlásíte pohledávku do insolvenčního řízení a roky čekáte, kolik zbude po zajištěných věřitelích. Nezajištěný věřitel je v té frontě poslední.
Do té doby s dluhopisem většinou neuděláte nic. Retailové emise se na burze neobchodují, takže kupce si musíte najít sami. Ve chvíli, kdy se o firmě začne psát, ho nenajdete.
Daně, ať nepřekvapí
U tuzemské emise vyplácí emitent kupón už zdaněný. Sráží z něj 15 % a odvádí je za vás, takže se úrokový výnos do daňového přiznání neuvádí. Když nabídka inzeruje kupón 8 %, do kapsy přijde 6,8 %. U zahraničních dluhopisů srážka v Česku neproběhne a příjem si do přiznání musíte uvést sami, do dílčího základu daně z kapitálového majetku.
Celou anatomii dluhopisu jde shrnout do jedné věty. Půjčujete konkrétní právnické osobě konkrétní částku na konkrétní dobu, za pevnou odměnu, bez podílu na úspěchu a bez pojištění. Všechno ostatní, co v nabídce hledáte, je jen podrobnější odpověď na otázku, jestli ta právnická osoba bude za rok, za tři a za pět let mít z čeho zaplatit.
