Americké státní dluhopisy (takzvané Treasury) bývají nejklidnějším koutem finančních trhů - obvykle se s nimi obchoduje nudně a bez velkých výkyvů. Poslední dny ale ukazují, že klid je pryč a výnosy se hýbou prudčeji, než bývá u tak velkého trhu obvyklé.
Benchmarkový výnos desetiletého amerického dluhopisu za dva obchodní dny prorazil hranici 5 % a v noci na páteční dosáhl 5,2251 %, což je nejvíc za devatenáct let. Jde o nárůst zhruba o 20 bazických bodů za dva dny - bazický bod je setina procentního bodu a používá se právě u změn úrokových sazeb a výnosů dluhopisů. Podobně rychlý skok trh naposledy zažil ve chvíli, kdy jím otřásla Trumpova cla takzvaného Dne osvobození. Tentokrát ale žádný podobně jasný spouštěč vidět není.
Ještě výrazněji si polepšily dlouhodobé dluhopisy. Výnos třicetiletého amerického dluhopisu poskočil o 16 bazických bodů na 5,5016 %, nejvíc od roku 2004. Ještě před měsícem přitom americký ministr financí Bessent bránil hranici 5,3 % dalšími zpětnými odkupy - stát tehdy skupoval vlastní dluhopisy zpátky z trhu, aby podpořil jejich cenu a snížil výnos. Dnes je výnos třicetiletého dluhopisu na 5,48 % a poslední noční odkup dopadl slabě: stát touto cestou umístil jen 4 miliardy dolarů z plánovaných 6 miliard dolarů.
Kam se to promítá
Když si bezriziková aktiva v největší světové ekonomice "půjčují" peníze za víc než 5 % ročně, promítá se to do cen prakticky všech dalších aktiv. Vlády si dráž půjčují na krytí rostoucích rozpočtových deficitů, firmy stavějící byznys na umělé inteligenci musí obhajovat čím dál nákladnější investiční plány a americké domácnosti platí víc za hypotéky, což zdražuje i samotnou koupi bydlení.
Výprodej dluhopisů se přelil i do Asie. Výnosy japonských státních dluhopisů vyskočily na úroveň naposledy vídanou v roce 1996 a australský desetiletý výnos se blíží patnáctiletému maximu.
Vyšší výnosy budou postupně zpřísňovat podmínky financování v celé americké ekonomice. Trh futures přesto stále počítá s pravděpodobností 70 %, že americká centrální banka (Fed) příští měsíc znovu zvýší úrokové sazby, a pro celý cyklus je do cen kontraktů zahrnuto zpřísnění až o 90 bazických bodů.
Sazby rostou i v Evropě
Podobný signál zachytily i skandinávské centrální banky. Norská Norges Bank sazby nečekaně zvýšila a švédská Riksbank naznačila, že pravděpodobně udělá totéž ještě do konce roku.
Pro čtenáře v Česku jde zatím o vzdálenou zprávu z amerického a severského trhu, ne o rozhodnutí České národní banky (ČNB) nebo Evropské centrální banky (ECB). Kombinace rostoucích amerických výnosů, sázek na další utahování sazeb Fedu a překvapivého kroku Norska spolu s očekávaným krokem Švédska ale může naznačovat, že se globální úrokový cyklus obrací směrem k dražším penězům. Pokud by se tento obrat potvrdil šířeji, mohlo by to časem znamenat dražší úvěry a hypotéky i jinde v Evropě - zatím je to ale jen možný, nikoli potvrzený vývoj.
Vyšší sazby by teoreticky měly zchladit i akciové trhy, investory do technologií ale horečka kolem umělé inteligence zatím nerozhodila - futures na index Nasdaq se drží stabilně. Většina asijských trhů byla v pátek zavřená, japonský index Nikkei si ale připsal 1,2 %. Evropské akcie míří k vyššímu otevření, futures na celoregionální index jsou nahoře o 0,6 %, čemuž pomáhá i pokles ceny ropy o 1 %.
Ropa Brent se přesto stále drží na 105 dolarech za barel, protože válka na Blízkém východě zatím nesměřuje k žádnému řešení. Trump se aktuálně věnuje spíše hostění čínského prezidenta Si Ťin-pchinga než zprávám o tom, že americké hypoteční sazby se pohybují kolem 7 %.
Trh bude v pátek sledovat také srpnová data o objednávkách zboží dlouhodobé spotřeby v USA a vystoupení šéfa newyorské pobočky Fedu Johna Williama a guvernéra Bank of England Andrewa Baileyho na konferenci ve Velké Británii.
