Investing.com podle nedělní zprávy agentury Bloomberg popisuje trend, který stojí za pozornost i menšího investora: velké globální banky hlásí rostoucí poptávku po nástrojích, které sázejí na růst čínských akcií. Peníze míří tam z pozic na umělou inteligenci v Japonsku a Jižní Koreji, které už investoři považují za přeplněné.
Kam se přesouvají peníze z přeplněných AI sázek
Obchodní pulty velkých bank zaznamenávají rostoucí zájem o call opce (právo koupit akcii za předem dohodnutou cenu) a swapy (dohody o výměně budoucích výnosů) navázané na čínské akciové indexy CSI. Nejvíc roste zájem o akcie s malou a střední tržní kapitalizací, protože v nich investoři vidí větší vazbu na rozvíjející se čínský AI byznys.
Proč zrovna Čína a co je CSI
Indexy CSI sledují akcie obchodované na pevninských čínských burzách. Technologické firmy se v indexu CSI 300 staly největším sektorem a svou váhu posílily i v indexech CSI 500 a CSI 1000. Za tím podle popisu stojí reformy čínského kapitálového trhu, snaha země o technologickou soběstačnost a lepšící se výhled zisků výrobců hardwaru.
Banka UBS označila index CSI 500 za alternativní způsob, jak investovat do umělé inteligence, pro ty, kdo chtějí diverzifikovat mimo ostatní asijské technologické trhy. Podle jejího obchodního pultu představovaly k 30. srpnu právě býčí sázky na čínské indexy CSI, včetně objemných dlouhých swapů na CSI 300 a CSI 500, největší týdenní tok derivátů v celé Asii. Banka Barclays zase zaznamenala vyšší zájem o call spready (kombinaci dvou opcí, která omezuje zisk i ztrátu) na pevninské indexy. Investoři se podle ní obecně pozicují spíš na postupný růst než na prudkou rally.
Riziko, které nezmizelo
Obnovený zájem přichází navzdory přetrvávajícím obavám o stav čínské ekonomiky a míru vládní podpory. Index CSI 1000 zůstává 16 % pod svým květnovým maximem poté, co v červenci zaznamenal nejhorší měsíční propad od roku 2016. Jinými slovy, i ti, kdo teď do čínských akcií vstupují, tak dělají po výrazném propadu, nikoli na vrcholu.
Vstup do těchto pozic navíc zlevnil. Implikovaná volatilita, tedy míra, kterou trh očekává budoucí kolísání ceny a která se promítá do ceny opcí, klesla směrem ke svému jednoročnímu průměru. Sázka na růst je proto levnější než dřív.
Co z toho může využít drobný investor: fond KWEB
Zatímco swapy a část opčních strategií jsou nástroje pro institucionální investory, běžný investor se k podobné expozici může dostat přes burzovně obchodovaný fond. Přesně to v pátek udělala část amerických investorů: nakoupili velký blok býčích call opcí na fond KraneShares CSI China Internet ETF, obchodovaný pod tickerem KWEB na newyorské burze. Sázka počítá s tím, že by se fond mohl zotavit k úrovním, kterých dosahoval dříve v letošním roce.
Kdo by podobný fond zvažoval i z Česka, měl by mít na paměti, že jde o nástroj obchodovaný v amerických dolarech, který kopíruje akcie čínských firem oceňované v jüanech. K tržnímu riziku čínských akcií, o kterém mluví i propad indexu CSI 1000, se tak přidává i riziko kurzové, korunový výnos ovlivní i vývoj kurzu dolaru a jüanu, ne jen samotný čínský trh.
Celkově popsaný posun ukazuje, že část investorů začíná vnímat samostatný čínský technologický ekosystém jako způsob, jak si udržet podíl na tématu umělé inteligence, aniž by dál přikupovali do už přeplněných pozic jinde v Asii. Pro drobného investora to není doporučení ke koupi, jen vysvětlení, proč se o čínských akciích a fondech typu KWEB v posledních týdnech více mluví.
