Muž, kterého si Trump najal, aby snižoval úrokové sazby, je nakonec zvýšil. Kevin Warsh totiž prosadil první zvýšení sazeb Fedu za více než tři roky, a to v naprosté jednotě se všemi kolegy z bankovní rady. Jednotný postoj má trhům ukázat, že centrální banka drží inflaci i svou nezávislost pod kontrolou.
Stejně jako po předchozím rozhodnutí ani tentokrát Warsh neřekl, co bude dál, a trval na tom, že se Fed nebude upínat na jediné číslo z dat. Trh to ale čte jinak: zvyšování sazeb bývá jako švábi v bytě, když uvidíte jednoho, za zdí jich zpravidla čeká víc.
Futures, tedy sázky investorů na budoucí vývoj sazeb, teď počítají s dalšími třemi zvýšeními, přestože takzvaný dot plot, čtvrtletní odhad jednotlivých členů Fedu, letos počítal jen s jedním. Banka Goldman Sachs hned vyzvala k dalšímu kroku už v říjnu s tím, že zvyšovat sazby za sebou pomůže rychleji vrátit inflaci k cíli Fedu ve výši 2 %.
Zvýšení sazeb Fedem teď zvyšuje tlak na všechny ostatní centrální banky, počínaje dnešní Bank of England. Analytici čekají, že britská centrální banka sazby ponechá beze změny, rada se ale pravděpodobně znovu rozdělí, a tak se bude zkoumat každé slovo jejího vyjádření, zda nenaznačuje jestřábí, tedy k vyšším sazbám nakloněný, postoj. Přetrvávající vysoké ceny energií by totiž mohly Bank of England donutit zvýšit sazby už v listopadu.
Bank of Japan má v pátek téměř jistě zvýšit sazby. A když se podíváte po světě, trh počítá s tím, že centrální banky v USA, Evropě, Británii, Austrálii i na Novém Zélandu budou muset do konce roku znovu zpřísnit svou politiku.
Co to může znamenat pro Evropu a Česko
Zpráva o Fedu se přímo nezmiňuje o České národní bance ani jmenovitě o Evropské centrální bance, jen konstatuje, že podobný tlak pociťují centrální banky v Evropě obecně. Pokud se toto očekávání trhu naplní, těžko lze čekat brzké zlevňování úvěrů a hypoték i v Evropě. Zatím ale jde jen o odhad trhu, ne o hotové rozhodnutí.
Zatímco Warsh mluvil, výnosy krátkodobých amerických státních dluhopisů, tedy sazba, kterou stát platí investorům, když si od nich na krátkou dobu půjčuje, vyskočily na nejvyšší úroveň od poloviny roku 2024. To vyneslo americký dolar na sedmitýdenní maxima. Silnější dolar přitom zdražuje vše, co se platí v dolarech, včetně ropy a pohonných hmot, takže by se to teoreticky mohlo projevit i na cenách dovozu a paliv v Česku. Zpráva ale konkrétní dopad na české ceny neuvádí, jde o obecný mechanismus, který dolarové zdražení s sebou nese.
Dlouhodobější dluhopisy naopak reagovaly klidněji. Investoři ocenili, že Fed znovu potvrdil, že s inflací bojuje vážně, a referenční desetiletý výnos se udržel pod hranicí 5 %, kterou trh vnímá jako kritickou.
To přineslo úlevu i asijským akciím, kde poptávka po většině trhů rostla. Evropské burzy by měly při otevření posílit o 0,5 %, americké futures na Nasdaq zatím přidávaly 0,6 % a futures na S&P rostly o 0,5 %.
Jak dlouho tento klid vydrží, si troufne odhadnout málokdo. Svět si zvyká na éru opakovaných šoků na straně nabídky, kdy je inflace vyšší, než by si centrální banky přály, a úrokové sazby vyšší, než s jakými investoři ještě nedávno počítali.
Co dnes sledovat
- Rozhodnutí Bank of England o úrokových sazbách
- Konečné údaje o indexu spotřebitelských cen (CPI) v eurozóně za srpen
- Týdenní žádosti o podporu v nezaměstnanosti v USA
