Ropa reaguje na napětí u Rudého moře
Cena ropy Brent, severomořské ropy, která slouží jako hlavní referenční cena pro obchod s ropou v Evropě, vyskočila nad 108 dolarů za barel. To je o více než 50 % výše, než na kterých se pohybovala v červenci. Právě proto, že se od Brentu orientačně odvíjejí i ceny pohonných hmot na starém kontinentu, jde o pohyb, který stojí za pozornost i mimo USA.
Za skokem stojí bezpečnostní situace u klíčových námořních tras. Průliv Hormuz je fakticky stále uzavřený a nově hrozí, že se pod kontrolu jemenských povstalců húsíů dostane i úzký průliv Bab al-Mandab na jižním konci Rudého moře. Húsíové totiž nedávno ovládli přístavní město Mocha na jeho pobřeží.
Pokud by se tak skutečně stalo, lodní doprava by se musela přesměrovat přes Suezský průplav a dál kolem Afriky, což by prodloužilo plavby do Asie o týdny a přineslo další logistické komplikace. Takový scénář by podle zprávy mohl znamenat další tlak na ceny ropy.
Zdroj tuto souvislost dál nekvantifikuje: nepřináší číslo, o kolik by mohl podražit benzín na české pumpě ani o kolik by mohly vzrůst účty za plyn a elektřinu. Kolik z případného zdražení ropy se skutečně propíše do peněženek českých domácností, bude záviset na tom, jak dlouho napětí v regionu potrvá a jak vysoko cena ropy případně vyšplhá.
Trhy zároveň přeceňují riziko inflace
Dění kolem ropy se odehrává na pozadí širšího přecenění na dluhopisových trzích. Investoři vzkazují vládám po celém světě, že pokud si chtějí dál půjčovat, budou si za to muset připlatit, a to hodně. Výnos, tedy efektivní úrok, který investorům dluhopis nese, u referenčních desetiletých amerických státních dluhopisů dosáhl v Asii tříletého maxima 4,9708 % a blíží se citlivé hranici 5 %, jejíž překročení by podle zprávy mohlo rozkolísat akciové trhy a zpomalit ekonomiku.
Výnosy australských dluhopisů vystoupaly na 15letá maxima, novozélandské swapové sazby, tedy sazby odvozené od úrokových derivátů, poskočily o 22 bazických bodů (bazický bod je jedna setina procentního bodu) a dokonce i japonský referenční státní výnos posílil o 9 bazických bodů. Obchodníci tím sázejí na to, že centrální banky po celém světě budou muset zvyšovat sazby, aby zabránily inflaci vymknout se kontrole.
Zpráva zmiňuje i fiskální pozadí celého napětí: slib půjčky 1,3 bilionu dolarů, kterou by měl dostat každý Američan, jenž pro slibujícího bude hlasovat. Taková rozmařilost v době řádící inflace podle autorky komentáře rozhodně selloffu na dluhopisech nepomohla, byť nemusela být jeho přímou příčinou.
Akcie klesají, trhy čekají na americká data
Asijské akcie jsou hluboko v červených číslech, japonský Nikkei a jihokorejský KOSPI odepisují přes 2 %. Evropské burzy by měly zahájit obchodování klidněji, protože tamní výnosy dosáhly několikadekádních maxim už přes noc. Futures na Wall Street se v Asii měnily jen málo a čekají na příchod větší likvidity.
Vše nyní visí na datech o americkém indexu spotřebitelských cen (CPI) za srpen, která by měla mít zásadní vliv na politiku Federálního rezervního systému a mohou příští týden definitivně rozhodnout o zvýšení úrokových sazeb. Prognózy se soustředí na měsíční růst jádrové míry CPI o 0,2 %, ale rozhodnutí Fedu se může odvíjet od druhého či dokonce třetího desetinného místa tohoto čísla. Futures nyní implikují 70 % pravděpodobnost, že Fed příští středu sazby zvýší.
Vysoké číslo by mohlo snadno poslat výnos desetiletých státních dluhopisů nad psychologicky citlivou hranici 5 %. Bedlivě to bude sledovat Donald Trump a rozhodně z toho nebude mít radost. Zpráva uzavírá, že úrokové sazby zůstanou vyšší déle, protože konflikt v Zálivu se zdá být připraven táhnout se i po amerických volbách v polovině období, ne-li celé roky.
Klíčové události, které by v pátek mohly ovlivnit trhy:
- Data o americké inflaci CPI za srpen
- Zpráva o spotřebitelské důvěře Michiganské univerzity
- Britská průmyslová výroba a obchodní bilance za červenec
