Pro české motoristy je z reportáže Wall Street Journal důležité hlavně jedno číslo: cena ropy zůstává pod 100 dolary za barel, tedy pod jednotkou, ve které se ropa obchoduje na světových trzích. Drží se tam i přes to, že se Írán už půl roku snaží omezovat provoz v Hormuzském průlivu, kudy běžně proudí přibližně pětina veškeré ropy prodávané ve světě. Cena ropy je hlavní vstupní surovinou pro výrobu benzinu a nafty, takže dokud zůstává pod touto hranicí, nemá zatím důvod prudce zdražovat ani pohonné hmoty u nás.
Spojené státy od července námořní blokádou brání Íránu ropu z Perského zálivu vůbec vyvážet. Washington ale zároveň pomáhá ostatním zálivovým producentům dostat jejich ropu úžinou ven, a to i navzdory íránským raketovým a dronovým útokům.
Podle údajů společnosti TankerTrackers.com prošlo Hormuzem v posledním 28denním období v průměru asi 5 milionů barelů ropy denně, přičemž téměř žádná z ní nebyla íránská. Další 2,5 milionu barelů denně se přepravilo přes přístavy v Ománském zálivu, včetně Fudžajry ve Spojených arabských emirátech. Dohromady jde o více než 40 % objemu, který regionem protékal před válkou.
Nízkou cenu ropy podporuje i to, že Čína čerpá z vlastních zásob a omezuje dovoz, takže na trh netlačí tak silnou poptávkou jako dřív. Kombinace fungujících zálivových dodávek a slabšího čínského dovozu tak zatím drží cenu ropy pod hranicí sta dolarů, což je pro nás klíčové, protože právě tahle hranice rozhoduje o tom, kolik zaplatíme u pumpy.
Írán ekonomicky slábne, ale páku ještě nepustil
Snaha Teheránu využít Hormuz k vyvolání globálního ekonomického šoku se zatím nedaří: americká blokáda sice Íránu brání ropu vyvážet, ale nedokázala ho přimět k tomu, aby úžinu znovu otevřel, nebo aby změnil chování vlády. Uvnitř země přitom roste tlak, rial oslabuje, inflace stoupá a nedostatek benzinu je běžným jevem. Prezident Masúd Pezeškián uvedl, že obchod země klesl o 25 až 35 %.
Dopad pociťují i další ekonomiky v Zálivu, kterým chybí dostatek zkapalněného zemního plynu (LNG), hnojiv a dalších komodit, zejména tam, kde země nemá vlastní přístup k moři.
Riziko pro ceny paliv: co může přinést podzim
Írán dál útočí na tankery a americká vojenská zařízení, vyhýbá se ale rozsáhlejším úderům na Saúdskou Arábii nebo Spojené arabské emiráty. USA se zase zdržují úderů na velká íránská města nebo na současné vedení země. Podle dřívějšího odhadu Teheránu měl Írán vydržet asi pět měsíců silného ekonomického tlaku a tato lhůta se blíží ke konci. Teherán tak stojí před volbou: vrátit se k jednáním, nebo zvýšit vojenský tlak na Washington.
Do kalkulace může zasáhnout i listopadové americké volby v polovině volebního období. Íránští představitelé podle Wall Street Journal nemusí mít velkou motivaci uvolňovat omezení a snižovat ceny energií dřív, než Američané půjdou k volbám, takže ropné trhy zůstávají vystavené riziku nové eskalace kolem Hormuzu. Pro peněženky českých domácností to znamená, že současný klid v cenách pohonných hmot není daný napořád: pokud by k eskalaci došlo, mohla by se cena ropy nad hranici 100 dolarů za barel vrátit, a s ní i zdražit nafta a benzin u nás. Zatím se tak ale podle dostupných informací nestalo.
