Ropa WTI, klíčový světový referenční benchmark pro cenu ropy, se od začátku roku zhodnotila o 75,81 % a jen za poslední měsíc vzrostla o 20,1 %. K 18. září se obchodovala za 101,01 USD za barel (údaj z 12:49 amerického východního času). Jde o jeden z nejprudších pohybů ceny ropy za poslední dobu a jeho dopad citelně pociťují firmy, které palivo spotřebovávají ve velkém, v první řadě letecké společnosti.
Zdražení, které se v nákladech znásobuje
Analytici Deutsche Bank upozorňují na jev, který je pro pochopení dopadu důležitější než samotná cena ropy: zatímco ropa od začátku roku vzrostla přibližně o 50 %, cena leteckého paliva se zvýšila o 100 až 125 %, tedy zhruba dvojnásobně. Za tímto rozdílem stojí takzvaný crack spread, tedy marže mezi cenou ropy a cenou z ní vyrobených produktů, jako je letecké palivo nebo benzin a nafta. Ten se v posledních měsících rozšiřuje kvůli omezené kapacitě rafinerií, takže konečná cena paliva roste rychleji než cena ropy samotné.
V praxi to znamená, že letecké palivo se v USA prodává zhruba za 4,80 USD za galon, zatímco na začátku roku to bylo asi 2,50 USD. Pro celé americké letecké odvětví jde o dodatečný náklad přesahující 46 miliard USD ročně, přičemž už jen zdražení o jeden cent na galonu stojí odvětví zhruba 200 milionů USD ročně. Americké aerolinky navíc podle podkladu z velké části opustily tradiční zajišťovací programy proti výkyvům ceny paliva, takže nárůst nákladů nesou naplno. American Airlines kvůli tomu od srpna dvakrát snížila svůj výhled.
Co to znamená pro Česko
Podklad neuvádí žádná konkrétní čísla o cenách benzinu, nafty nebo energií v Česku, přímé srovnání proto podložit nelze. Ropa se ale obchoduje jako globální komodita v dolarech, takže její prudké zdražení bývá obvykle prvním signálem, že se náklady s určitým zpožděním promítnou i do cen pohonných hmot jinde ve světě, Česko nevyjímaje. Jak silně a jak rychle se to nakonec projeví u českých pump a ve fakturách za energie, bude záviset i na vývoji kurzu koruny k dolaru, na maržích rafinerií a distributorů a na daňovém zatížení paliv, tedy na veličinách, které podklad neřeší.
Příklad leteckého paliva navíc ukazuje, že cena, kterou nakonec platí konečný spotřebitel, nemusí kopírovat pohyb ceny ropy jedna k jedné. Pokud by se podobně rozšiřovala marže i u benzinu a nafty, mohlo by být zdražení na pumpě citelnější, než by odpovídalo samotnému růstu ceny ropy. Domácnostem, které plánují výdaje na dopravu a vytápění, se proto vyplatí sledovat v nadcházejících týdnech a měsících nejen cenu ropy, ale i skutečný vývoj cen přímo u pumpy a v energetických sazbách.
