Ropa Brent, tedy referenční severomořská ropa, podle které se obvykle odvíjejí i ceny pohonných hmot v Evropě, v posledních dnech vzrostla o zhruba 2 % poté, co prezident Donald Trump odmítl nejnovější íránský návrh na znovuotevření Hormuzského průlivu. Podle pozorovatelů nabídka jen opakuje předchozí požadavky Teheránu, takže se ke skutečnému uvolnění napětí zatím neschyluje.
Analytici sice veřejně dál počítají s tím, že obě strany nakonec najdou cestu k ukončení konfliktu, Trump ale opakovaně řekl, že válka může trvat i po podzimních volbách v polovině volebního období. Teherán zase zřejmě sází na to, že republikáni ztratí kontrolu nad jednou nebo oběma komorami Kongresu, což by zvýšilo tlak na Bílý dům, aby konflikt ukončil.
Trumpa v jeho postoji možná utvrzuje i to, že z Perského zálivu nakonec proudí více ropy, než se čekalo. Podle sledovací služby lodní dopravy Kpler se vývoz ropy z klíčových blízkovýchodních producentů v září zotavil na 12,8 milionu barelů denně, což je nejvíc od začátku války.
Vyšší nabídka ale zatím cenu dolů netlačí. Kvůli chybějícímu příměří a slábnoucí naději, že k němu v dohledné době dojde, se Brent už tři týdny v řadě drží nad hranicí 100 dolarů za barel a za celý září si zatím připisuje 17 %.
Ještě výrazněji je to vidět na naftě. Nedostatečné rafinérské kapacity tlačí její ceny na rekordní maxima, protože chybí kapacita, která by ropu proměnila v hotové palivo. Takzvaný crack spread, tedy rozdíl mezi cenou ropy a cenou nafty, který ukazuje marži rafinérií, se nyní pohybuje kolem 75 dolarů, zatímco jeho dlouhodobý historický průměr je jen asi 15 dolarů.
Právě tahle kombinace, drahá ropa a ještě dražší nafta, je důvod, proč rostoucí ceny energií čím dál víc komplikují práci centrálním bankám, které se dosud snažily energetický šok při rozhodování o sazbách spíš přehlížet. Je to jeden z hlavních důvodů, proč se očekává, že australská centrální banka v úterý zvýší úrokové sazby na patnáctileté maximum.
Pro čtenáře v Česku z toho vyplývá hlavně jedno riziko: pokud se ropa Brent udrží nad 100 dolary a marže rafinérií na naftě zůstanou na rekordu, mohlo by se to dřív nebo později projevit i na cenách u tuzemských pump a v celkové inflaci, protože Česko dováží ropu i hotová paliva a jejich cena se od světových trhů odvíjí. Zdroj ale žádný konkrétní dopad na české ceny neuvádí, jde zatím jen o mechanismus, který by mohl zdražování přenést i sem, pokud napětí kolem Hormuzského průlivu a nedostatek rafinérských kapacit budou pokračovat.
