Ropa Brent, tedy hlavní světový referenční standard, podle kterého se odvíjí cena velké části ropy obchodované mimo Severní Ameriku, ve čtvrtek vystoupala až na 101,94 dolaru za barel. Část zisků sice následně odevzdala, ale nad psychologickou hranicí 100 dolarů zůstala. Impulzem bylo prohlášení Íránu, že je připraven na intenzivnější válku se Spojenými státy.
Nová eskalace na Blízkém východě
Poslední vyostření přišlo po nejrozsáhlejší vlně útoků na lodní dopravu ze strany obou znepřátelených táborů od začátku konfliktu. To zvyšuje riziko dalšího narušení dodávek energie z regionu, který patří mezi klíčové producenty ropy pro světový trh.
Podle vysokého íránského představitele nemá Teherán v úmyslu ustoupit navzdory americké námořní blokádě a útokům na íránské ropné tankery. Hospodářské potíže se podle něj mohou dál prohlubovat, Írán ale konflikt vnímá jako existenční hrozbu a nevidí jinou možnost než v boji pokračovat.
Co to může znamenat pro peněženku
Vyšší cena ropy se historicky dříve či později promítá do cen pohonných hmot u pumpy a do nákladů na výrobu energie, protože ropa a její produkty vstupují jak do dopravy, tak do řady výrobních procesů. Zpráva ale nijak nekvantifikuje, o kolik by se ceny v Česku mohly zvýšit ani kdy k tomu případně dojde. Jde tedy zatím spíš o riziko, které se v číslech pro tuzemské domácnosti ukáže až s odstupem, pokud se cena ropy na zvýšené úrovni udrží.
Že trh bere zdražení ropy jako inflační signál, naznačuje i vývoj na dluhopisovém trhu. Výnos amerických desetiletých státních dluhopisů se držel poblíž 4,85 %, nejvýše od konce roku 2023, poté co americké ministerstvo financí uvedlo, že odkoupí až 6 miliard dolarů dlouhodobějších dluhopisů, což byl krok, který zklamal investory očekávající větší navýšení.
Trhy čekají na americká inflační data
Americký Úřad pro statistiku práce zveřejní později ve čtvrtek srpnové ceny výrobců, v pátek pak budou následovat data o spotřebitelských cenách. Právě tato čísla by měla ukázat, nakolik se dražší ropa už promítá do celkové inflace v USA.
Swapy nyní naznačují přibližně 62% pravděpodobnost zvýšení sazby americké centrální banky Fed o čtvrt procentního bodu na zasedání 15. až 16. září, oproti 60 % v úterý. Pokud by se inflační tlaky spojené s dražší ropou potvrdily, mohlo by to komplikovat i další úvahy centrálních bank o nastavení úrokových sazeb, což se zpětně týká i cen úvěrů a spoření v Česku, byť tuto souvislost zpráva sama nerozvádí.
