Vývoz ropy z Blízkého východu se po válečných omezeních blíží zpět k normálu. Podle odhadů společnosti PVM Oil Associates, která je součástí skupiny TP ICAP Group, dosahuje zhruba 80 % úrovně před válkou. V září se dodávky z regionu pohybovaly v průměru kolem 12,8 milionu barelů denně. Saúdská Arábie vyvážela přibližně 6 milionů barelů denně, což se blíží jejímu měsíčnímu průměru z roku 2025. Irák v srpnu zvýšil produkci na 3,5 milionu barelů denně díky lepšímu exportu přes jižní terminály.
Dražší cesta k zákazníkovi
Návrat vyvážených objemů ale neznamená návrat k levné přepravě. Tankery čím dál častěji využívají složitější, dvoufázové trasy: ropu naloží uvnitř Perského zálivu a mimo Hormuzský průliv, u omanského Soharu nebo emirátské Fudžajry, ji překládají na jiné plavidlo. V září tak podle odhadů proteklo těmito překládkami z lodi na loď kolem 2,5 milionu barelů denně, v srpnu to bylo 1,4 milionu barelů. Každá taková operace navíc znamená potřebu dalšího plavidla, a tedy i vyšší náklady na pojištění a pronájem lodi.
Hormuzský průliv zůstává pro lodní dopravu rizikovým místem. Mezinárodní námořní organizace zaznamenala od začátku konfliktu 28. února v jeho okolí 80 útoků na obchodní plavidla, při nichž zemřelo nejméně 22 námořníků.
Nedostatek volných tankerů se promítl i do sazeb za jejich pronájem. Denní charterové sazby za VLCC (zkratka pro very large crude carrier, největší třídu ropných tankerů) vyplouvající z Perského zálivu a projíždějící Hormuzem vystoupaly podle dat LSEG na rekordní úroveň mezi 1 milionem a 1,27 milionu dolarů. Podobný tlak je vidět i mimo samotnou ropu: spotové sazby za kontejnerovou přepravu mezi Dálným východem a severní Evropou od začátku íránské války vzrostly o 85 % na průměrných 4 100 dolarů.
Napětí na trhu ukazuje i úbytek takzvaných plovoucích zásob, tedy ropy, která zůstává naložená na tankerech na moři, protože se lodě víc využívají k samotné přepravě než jako skladovací prostor. Celosvětově tyto zásoby klesly z 145 milionů barelů v dubnu na přibližně 88 milionů.
Co to může znamenat pro ceny u pumpy
Z dostupných dat vyplývá, že samotné oživení vývozu trh s ropou neuklidnilo. Hlavním zdrojem tlaku zůstává přeprava, tedy nedostatek tankerů a vyšší náklady na jejich provoz a pojištění. Pokud se tento tlak udrží, může se časem promítnout i do světové ceny ropy, a tím nepřímo i do cen pohonných hmot v Česku. Zpráva ale konkrétní dopad na české ceny u pumpy nepotvrzuje, jde o riziko, které trh právě zohledňuje, nikoli o doložený efekt.
