Cena zemního plynu na evropských burzách letos v září poprvé od konce roku 2022 překročila 80 eur za megawatthodinu. Může za to válka v Íránu, která omezila dodávky zkapalněného zemního plynu přes Hormuzský průliv, úzkou vodní cestu, kudy se do Evropy vozí velká část plynu ze zámoří.
Zpráva se netýká přímo českých spotřebitelských cen, ty ovlivňuje i řada domácích faktorů. Dražší velkoobchodní plyn v Evropě je ale varovný signál i pro tuzemské domácnosti, protože ceny energií se u nás odvíjejí právě od vývoje na evropském trhu. Riziko je v tom, že plyn podle analytiků zůstane drahý po celou zimu, a náklady na vytápění tak nemusí klesnout tak rychle, jak se ještě před pár měsíci čekalo.
Aby se velkoobchodní ceny vrátily níž, musely by se výrazně zlepšit dodávky. To ale analytici v nejbližší době nečekají.
„Podíváte-li se na prognózy komoditních analytiků, většina z nich očekává cenu plynu pro Evropu v rozmezí 85 až 100,“ řekl Kaspar Hense, senior portfolio manažer společnosti RBC BlueBay Asset Management.
Pokud se taková prognóza potvrdí, zůstanou ceny plynu v Evropě po celou topnou sezonu výrazně nad úrovní, na kterou byl trh zvyklý před letošním zářijovým skokem, a Evropu tak čeká další drahá zima.
Drahý plyn tlačí i na euro
Stejný problém se zároveň podepisuje na kurzu eura, které se obchoduje nedaleko svých letošních minim vůči dolaru. Euro v srpnu mířilo k hranici 1,20 dolaru, tento měsíc ale oslabilo zhruba o 2 % na dvouměsíční minima těsně pod 1,14 dolaru a naposledy se obchodovalo kolem 1,137 dolaru. Loni přitom euro vůči dolaru posílilo zhruba o 13 %.
K nejistotě přispívá i politika. Kancléř Friedrich Merz se vzpamatovává z úspěchu německé krajní pravice v nedávných zemských volbách, což by ho mohlo přinutit oslabit slíbenou reformní agendu, zatímco francouzské trhy jsou pod tlakem obav z vysokého zadlužení a politické patové situace před prezidentskými volbami v roce 2027.
„Jak dlouho může tato odolnost růstu vydržet? Vydrží opravdu celou zimu? A pak přijde jaro, kdy nás možná čeká chaotická politika,“ řekla vrchní měnová stratégka Rabobank Jane Foley.
„V tomto prostředí mám o euro trochu obavy,“ řekla Foley s tím, že její prognóza kurzu euro/dolar na úrovni 1,16 dolaru za tři měsíce je nyní přehodnocována.
Prémie, kterou investoři požadují za držení francouzských desetiletých státních dluhopisů oproti dluhopisům Německa s ratingem trojité A, vyskočila nad 110 bazických bodů, což je pro euro varovný signál. Podle odhadů měnových stratégů BofA by každé další rozšíření o 10 bazických bodů znamenalo pokles kurzu euro/dolar o 0,4 %.
Negativněji euro vidí i obchodníci s měnovými opcemi. Tříměsíční risk reversals u eura, tedy rozdíl mezi cenou opcí na nákup měny a cenou opcí na její prodej, zaznamenaly minulý týden největší týdenní pokles od začátku íránské války.
K poklesu eura by podle Henseho mohly přispět právě vysoké ceny plynu. „Pokud by k tomu došlo, mohli bychom (euro) klidně sklouznout k 1,12 dolaru,“ dodal Hense.
Potíže eura by zároveň mohly prohloubit spekulace o možném zákazu vývozu nafty z USA, analytici to ale zatím neuvádějí jako svůj hlavní scénář. Podle měnového stratéga ING Francesca Pesoleho by tlak přidal i skok ceny ropy směrem k 115 dolarům, protože takové úrovně by prohloubily obavy o hospodářský růst.
„Pokud si však centrální banky zachovají jestřábí postoj, k prudkému oslabení eura by dojít nemělo,“ řekl s tím, že ING si zachovává svou prognózu kurzu euro/dolar na konci roku ve výši 1,16 dolaru.
