Zlato zná dnes prakticky každý drobný investor jako klasické bezpečné aktivum. Švýcarská banka UBS ale upozorňuje, že komodity jako celek, tedy nejen zlato, ale i ropa nebo průmyslové kovy jako měď či hliník, mohou v portfoliu hrát širší roli. Důvodem jsou obnovená inflační rizika, geopolitická nejistota a rostoucí poptávka po energiích a materiálech, kterou má dnešní ekonomika strukturálně zabudovanou.
Komodity podle UBS dávají investorovi expozici vůči částem globální ekonomiky, které bývají v akciových indexech podreprezentované, a zároveň mohou portfoliu pomoci ustát šoky, které srazí ceny akcií i dluhopisů najednou.
Proč se o tom mluví zrovna teď
Zlato v srpnu vzrostlo přibližně o 10 procent. Pro investory, kteří na něm už vydělali hodně, to podle UBS může být příležitost část zisku zrealizovat a přesunout ji do jiných komoditních sektorů, aby portfolio nestálo jen na jednom kovu.
K tomu přistupuje obnovené napětí na Blízkém východě, které zvyšuje riziko výpadků v dodávkách energií, a poptávka po ropě, která je silnější, než se čekalo, což může z dlouhodobého pohledu podpořit smysl expozice vůči ropě.
Podobně silný, jen pomalejší příběh se odehrává u průmyslových kovů. Ty táhne elektrifikace, rostoucí spotřeba elektřiny a investice do infrastruktury pro umělou inteligenci. Poptávka podle UBS roste rychleji, než jak jsou schopné mnohé komoditní trhy zvyšovat nabídku.
Komodity už neběží stejně jako akcie
Klíčový argument pro diverzifikaci je ale jinde. Analýza UBS, která srovnávala akcie a komodity z vyspělých trhů, zjistila, že jejich vzájemná korelace za poslední rok klesla, a to jak v tříměsíčních, tak v šestiměsíčních obdobích. Jednoduše řečeno, komodity v poslední době rostly častěji právě tehdy, když akcie klesaly, což je přesně ta vlastnost, která dokáže portfolio v obdobích tržního stresu ztlumit.
Kolik peněz do komodit dává smysl
Investiční kancelář UBS (Chief Investment Office) v současnosti v rámci diverzifikovaného portfolia doporučuje alokaci do komodit v pásmu středních až vysokých jednotek procent, tedy zhruba pěti až devíti procent majetku. Podle banky taková úroveň dokáže přinést smysluplnou diverzifikaci, aniž by investor podstupoval nadměrné riziko.
Konkrétní podíl ale vždy záleží na cíli investora, jeho toleranci k riziku a výhledu na trh, a protože se podmínky mění, je potřeba portfolio pravidelně rebalancovat, tedy poměr jednotlivých složek čas od času vracet k původnímu nastavení.
Zlato v tomto rámci zůstává podle UBS strategickým diverzifikačním prvkem, který drží nad vodou poptávka centrálních bank, pokračující odklon od amerického dolaru a obavy o globální zadlužení. Banka je vůči zlatu na příštích 12 měsíců i nadále konstruktivní, ale investorům, kteří na něm už výrazně vydělali, doporučuje zvážit přesun části expozice do jiných komodit.
Cenou za tento potenciál je volatilita, tedy míra, jak moc se hodnota investice v čase houpe nahoru a dolů. Komodity si podle UBS vedou nejlépe právě tehdy, když jsou trhy z rovnováhy, tedy když se láme poměr nabídky a poptávky nebo když udeří makroekonomická rizika jako inflace či geopolitické šoky. To ale zároveň znamená, že jejich výnosy se mohou při změně těchto sil velmi rychle a prudce otočit.
Zajímavý je i pohled na to, jak málo je komoditní téma zastoupené v běžných evropských akciových indexech. Široké evropské indexy typu MSCI EMU mají expozici vůči energetice a materiálům jen kolem 8 procent, zatímco finanční sektor tvoří zhruba čtvrtinu tržní kapitalizace indexu. Investor, který drží jen takový index, tak podle UBS na komoditní téma prakticky nesází.
