ČNB a dohled

Co inflace udělá s penězi, které máte na účtu. Spočítáno na příkladu

Inflace 2,4 procenta zní neškodně. Na tříset tisících za deset let ale znamená rozdíl, který se vyplatí vidět v korunách, ne v procentech.

Osoba držící dlouhou účtenku z obchodu.
Osoba držící dlouhou účtenku z obchodu.

Inflace je nejnepříjemnější v tom, že není vidět. Na výpisu z účtu číslo roste, takže se zdá, že je všechno v pořádku. To, co se ztrácí, je kupní síla, a ta se na výpisu neobjeví.

Vezměme tři sta tisíc korun na spořicím účtu se sazbou 3,2 procenta při inflaci 2,4 procenta. Za deset let bude na účtu zhruba 411 tisíc. Koupíte si za ně ale asi tolik, co dnes za 324 tisíc.

Proč je to i tak lepší než nic

Protože kdyby ty peníze ležely na běžném účtu bez úroku, měli byste za deset let pořád tři sta tisíc a koupili si za ně jako dnes za 236 tisíc. Spořicí účet tedy funguje, jen skromněji, než se zdá.

Praktický závěr není „investujte všechno“. Je to rozdělení podle času: peníze, které můžete potřebovat do roka, patří tam, kde neklesnou. Peníze na deset let dopředu ztrácejí na spořicím účtu smysl.

Co si z toho odnést

  • Porovnávejte výnos vždy s inflací, ne s nulou. Rozdíl je reálný výnos.
  • Rezerva na spořicím účtu není chyba, je to pojistka. Nemá vydělávat.
  • Peníze, které nebudete roky potřebovat, ztrácejí na spořicím účtu nejvíc.
  • Než začnete vybírat produkt, rozdělte peníze podle toho, kdy je budete potřebovat.

Text má informační a vzdělávací povahu. Není investičním doporučením ani nabídkou k úpisu či koupi investičního nástroje. Uvedené údaje platí k datu vydání a mohly se od té doby změnit.

Další texty v rubrice Regulace