Evropský velkoobchodní trh se zemním plynem TTF je i pro Česko klíčovým místem, protože právě k jeho cenám se váže i tuzemský velkoobchodní trh s plynem, ze kterého nakonec vycházejí ceny, jež dodavatelé promítají do faktur domácností. Pokud se cena na TTF drží vysoko kvůli obavám z Hormuzského průlivu a nejisté zimy, znamená to zvýšené riziko i pro to, kolik budou čeští spotřebitelé za plyn platit - byť konkrétní dopad na jednotlivé účty závisí na tom, jak má daný dodavatel nakoupeno dopředu.
Podle analýzy banky Citigroup ale trh možná do ceny promítá víc rizika, než je nutné. Cena plynu se na TTF obchoduje v eurech za megawatthodinu (MWh) - jednotku, kterou čeští spotřebitelé znají z vyúčtování elektřiny a plynu. Říjnový kontrakt TTF 2026 se v době zpracování analýzy Citi obchodoval na 72,90 eur/MWh a takzvaný strip pro období listopad až březen, tedy průměrná cena za celé zimní měsíce, na 70,90 eur/MWh.
Citi si na základě vlastního modelu spočítala takzvanou pravděpodobnostně váženou cenu pro zimu - tedy průměr možných scénářů (různé kombinace toho, kdy se obnoví běžný tranzit přes Hormuz a jak studená bude zima), vážený podle toho, jak je který scénář pravděpodobný. Vyšlo jí přibližně 61 eur/MWh, tedy citelně méně, než kolik ukazují aktuální tržní ceny. Rozdíl podle banky naznačuje, že trh do ceny zahrnuje výraznou rizikovou přirážku za možné výpadky dodávek a za počasí.
Proč jsou ceny nervózní: Hormuz a zima
Ceny plynu v Evropě v posledních týdnech prudce vzrostly a zůstávají volatilní, protože obchodníci se snaží současně vyhodnotit dvě nejisté proměnné - kdy se obnoví běžný tranzit přes Hormuzský průliv a jak studená bude nadcházející zima.
Tato nejistota má o to větší váhu, že evropské zásobníky plynu vstupují do zimy s nízkými stavy, což činí trh citlivější na jakékoli narušení dodávek zkapalněného zemního plynu (LNG). Vzrostly i ceny LNG v Asii, protože evropský a asijský trh jsou propojené přes globální obchod s LNG - pokud si o dodávky LNG řekne víc Asie, chybí pak Evropě.
Podle Citi situace přilákala na trh i víc investorů mimo obor energetiky, částečně proto, že ceny plynu se mohou promítnout do celkové inflace, a částečně kvůli vzpomínkám na prudký růst cen, který vyvolaly výpadky dodávek v roce 2022.
Fondy táhnou ceny nahoru, Citi čeká pokles
Podle Citi se současné pozicování na trhu nezdá tak napjaté, jako bylo v březnu 2026 nebo v roce 2024, přestože ceny jsou teď výrazně vyšší. To podle banky naznačuje, že růst netáhnou jen obchodníci s už otevřenými pozicemi, ale spíš fundamentální kupující a investiční fondy - ty jsou podle tříleté analýzy Citi v posledních letech klíčovým hybatelem evropských cen plynu, výrazněji než v období bezprostředně po vypuknutí rusko-ukrajinské války.
To dělá trh zranitelným vůči náhlému obratu. Citi připomíná prudký propad cen ropy koncem roku 2018 jako příklad toho, jak rychle se energetické trhy dokážou zhroutit, jakmile obavy o dodávky opadnou.
Banka proto revidovala své prognózy ceny plynu na 60 eur/MWh pro třetí čtvrtletí 2026, na 56 eur/MWh pro čtvrté čtvrtletí a na 41 eur/MWh pro rok 2027 - tedy výrazně níž, než kde se ceny pohybují teď.
Citi zároveň uznává, že v nepříznivém scénáři - tedy pokud by se tranzit Hormuzem neobnovil rychle a zima by byla tuhá - by ceny mohly ještě vzrůst. Klíčovou otázkou podle banky je, zda taková rizika už trh v současných cenách dostatečně nezohlednil. Pro české domácnosti to znamená, že vývoj na TTF v příštích měsících stojí za sledování: nižší ceny by mohly znamenat úlevu na účtech za plyn, přetrvávající napětí kolem Hormuzu nebo tuhá zima naopak riziko, že zůstanou zvýšené déle, než se teď čeká.
